Jourová: Situace je vážná, Evropa je odhodlána zajistit vládu práva v Polsku

Jourová: Situace je vážná, Evropa je odhodlána zajistit vládu práva v PolskuAKTUALIZOVÁNO
Svět

vystoupení v europarlamentu

Echo24

Česká eurokomisařka pro dodržování evropských hodnot Věra Jourová na úterní rozpravě Evropského parlamentu řekla, že Evropská komise (EK) je odhodlána podniknout všechny nezbytné kroky k udržení vlády práva v Polsku, kterou podle ní ohrožují tamní justiční reformy. Kontroverzní změny v zákonech upravujících justici prosazuje vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) navzdory výtkám EK a dalších kritiků, že ohrožují nezávislost soudů.

Polský prezident Andrzej Duda minulý týden podepsal sporný zákon o trestání soudců. Kritici nových předpisů varují, že umožní pokutovat, disciplinárně trestat nebo propouštět soudce dávající najevo odpor vůči reformě justice prosazované současnou vládou. Vládní strana PiS ho schválila i přes zamítavé stanovisko polského nejvyššího soudu a Benátské komise Rady Evropy, která normu označila za omezující právo soudců na vyjadřování vlastních názorů.

Podle Jourové, do jejíž působnosti spadají evropské hodnoty a transparentnost, je situace ohledně vlády práva v Polsku velice vážná, což se odráží také v nedávném rozhodnutí parlamentního shromáždění Rady Evropy, které rozhodlo o monitoringu polských demokratických institucí.

„Komise je připravena pokračovat v dialogu na politické i technické úrovni,“ uvedla s tím, že stav práva v Polsku by neměl být záležitostí pouze EK, ale i samotných členských států. Kvůli reformě navštívila Jourová koncem ledna Varšavu, kde se setkala mimo jiné s ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem. Rozhovor však podle jejích slov nepřinesl posun ve stanoviscích ani jedné ze stran.

Většina vystupující europoslanců vyzývala komisi k důsledné obraně vlády práva v Polsku. Zmíněna byla opakovaně i možnost zmrazit Varšavě přístup k evropským fondům, pokud vláda reformu nestáhne.

Poslanci za PiS v europarlamentu shodně označovali spor o polskou justici za výlučnou záležitost Polska a polský vnitropolitický problém. „Vměšování europarlamentu je porušováním základního práva evropských smluv,“ uvedla europoslankyně a bývala polská premiérka Beata Szydlová s tím, že podobné reformy nechala EK v jiných členských zemích, včetně Česka, bez povšimnutí.

Proti tomuto názoru se ohradil český europoslanec a exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, podle nějž čeští soudci nejsou „trestáni za názory na reformu“ jako v Polsku, nýbrž za průtahy v trestním řízení.

Boj o justici v Polsku

Politická válka o polskou justici vypukla mezi EU a Varšavou téměř vzápětí po vítězství národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS; předseda Jarosław Kaczyński) ve volbách na podzim 2015. Nejdůležitějším krokem v rámci reformy soudnictví udělalo PiS na jaře 2018 změnou pravidel pro obsazování Zemské soudní rady (KRS), což je důležitý orgán pro výběr nových soudců. Do té doby bylo patnáct členů-soudců do KRS vybíráno samotným soudním stavem, respektive špičkami justice. Ta tím pádem tvořila stát ve státě. Rok 2018 přinesl skok ode zdi ke zdi. Zvětšil se vliv parlamentu na složení KRS, z nuly na sto procent. Všichni kandidáti jsou od nynějška vybíráni Sejmem, přičemž každý by měl získat aspoň tři pětiny hlasů (a pokud se nepodaří KRS plně obsadit, stačí nadpoloviční většina).

Rozbuškou se na podzim 2019 stal nález jednoho soudce z Olsztyna, Pawla Juszczyszyna. Ten napadl způsobilost jiného soudce, jmenovaného už novou soudní radou. Juszczyszyn byl obratem suspendován, nicméně Nejvyšší soud se postavil na jeho obranu s argumentem, že KRS není nezávislé těleso v intencích evropského práva. K dovršení všeho se Nejvyšší soud obrátil na Evropský soudní dvůr do Lucemburku, v němž si stěžuje na disciplinární komoru, kterou Nejvyššímu soudu najmenovala KRS. Evropští soudci v polovině listopadu vydali šalamounský nález – že věc si má rozhodnout polský Nejvyšší soud sám. Takže ten – jakoby kryt legitimitou ESD – skutečně 5. prosince vydal nález, že jeho vlastní disciplinární komise postrádá legitimitu, neboť KRS není soudní instance v evropském, tudíž ani v polském právním pojetí.

Těsně před Vánocemi na toto veřejné hození rukavice reagoval Sejm „náhubkovým zákonem“. Norma soudcům zakazuje zpochybňovat legitimitu svých kolegů a veřejná vystoupení, která by nebyla v souladu „s nezávislostí soudce nebo soudu“. Zákon má vymáhat disciplinární komise na ministerstvu spravedlnosti.

Evropská komise dlouhodobě vede s Polskem řízení podle základní unijní smlouvy, neboť podle Bruselu justiční reforma iniciovaná PiS ohrožuje vládu práva v zemi. Polský deník Rzeczpospolita v této souvislosti s odkazem na nejmenované představitele napsal, že Varšavě hrozí pokuta až dva miliony eur (50 milionů Kč) denně, jestliže od nové normy neustoupí.

Hlavní postavou tohoto řízení vůči Polsku je eurokomisařka nominovaná z ČR Věra Jourová (ANO), ta polskou vládu opakovaně za její kroky v oblasti justice kritizuje. Na Jourovou kvůli jejímu přístupu vůči vládě v Polsku útočí provládní média, zdůrazňují třeba, že v minulosti strávila měsíc ve vazbě kvůli korupčnímu podezření.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Související články