Open space snižuje vzájemnou komunikaci o 70 %, zjistili harvardští vědci
otevřená pracoviště jako krunýř
NOVÉ
Shutterstock
Nedobrovolný kontakt nás nutí stahovat se do krunýře. Tak by se daly interpretovat výsledky nové studie vědců z prestižní americké Harvardovy univerzity. Ta přináší překvapivé poznatky o vlivu otevřených kancelářských pracovišť, neboli tzv. open spaců, na mezilidskou spolupráci. Navzdory obecně rozšířené domněnce o zvýšení vzájemné interakce mezi kolegy, výzkumníci zjistili, že skutečný efekt je přesně opačný. Otevřená pracoviště snižují míru interakce „tváří v tvář“ o celých 70 procent.
„Snaha organizací zvýšit spolupráci na pracovištích přivedla manažery k přeměně tradičních kanceláří v otevřené, architektonicky transparentnější prostory s méně stěnami, dveřmi a jinými prostorovými bariérami,“ píší na úvod studie autoři, Ethan S. Bernstein a Stephen Turban z Harvardovy univerzity. Právě tento trend proměny pracovišť, jehož pozitivní účinky na zvýšení vzájemné interakce nejsou podle autorů dosud dostatečně empiricky prokázány, se stal předmětem zájmu jejich studie.
Ve dvou na sebe navazujících výzkumech zkoumali vliv open space pracovišť na jednotlivé druhy interakcí mezi zaměstnanci a oba potvrdily stejný závěr. „Otevřené, spojené kanceláře snižují interakci tváří v tvář o 70 procent. Část tohoto propadu nahrazuje elektronická interakce, která se zvýšila přibližně od 20 do 50 procent,“ uvádějí autoři ve studii.
„Ve zkratce, namísto toho, aby otevřená architektura pobízela ke zvýšení živé spolupráce, spustila přirozenou lidskou reakci – zaměstnanci se společensky stáhli a raději s kolegy komunikovali přes e-mail a rychlé elektronické zprávy,“ shrnují výzkumníci hlavní část svých poznatků.
Autoři nejprve zkoumali míru vzájemné komunikace v prostředí s překážkami, tj. oddělenými pracovišti, a následně po jejich odebrání. Data pak zaznamenávali na řadu senzorových přístrojů. Zaměstnanci účastnící se výzkumu nosili komplexní sociometrické zařízení, které zaznamenávalo nejen, kdo s kým zrovna komunikuje, ale i zdali dotyčný mluví, či jen poslouchá. Tzv. akcelerometr pak monitoroval pohyby a postoje jejich těl. Samozřejmostí byl Bluetooth lokátor, který určoval pozice zaměstnanců v prostředí pracoviště.
