Strop cen elektřiny podle Stanjury: 5000 korun za MWh

ENERGETICKÁ KRIZE

Strop cen elektřiny podle Stanjury: 5000 korun za MWh
Cestu z energetické krize hledal ministr financí Zbyněk Stanjura, bývalý guvernér centrální banky Jiří Rusnok a ekonom Jan Švejnar. Foto: Česká televize (printscreen)
1
Domov

Vláda by chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. Uvedl to dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Stanjura doporučí vládě garantovat ceny proudu v průmyslu, ačkoli to nese rizika. Limitní cena elektřiny pro podniky, kde by bylo dobré cenu zastropovat, je podle něj 200 eur za megawatthodinu (MWh), tedy v přepočtu zhruba 5000 korun. Což je několikanásobně vyšší částka než před rokem, kdy se cena elektřiny pohybovala kolem 30 až 50 eur. Kabinet také hodlá uzákonit to, že výrobce energií bude 10 až 20 procent prodávat státu.

Stanjura představil plán státní pomoci občanům při zdražování energií. Na prvním místě jsou podle ministerstva domácnosti a menší podnikatelé. Pomoc velkým podnikům je na národní úrovni složitější, ale vláda s tím počítá. „Chtěli bychom finanční pomoc občanů řešit jak na evropské úrovni, tak na té národní,“ poznamenal Stanjura s odkazem na zastropování energií v rámci Evropské unie.

„Doporučím vládě garantovat ceny proudu v průmyslu, přesto že to nese riziko, které může být vyhodnoceno jako nepovolená podpora,“ řekl Stanjura v pořadu Otázky Václava Moravce.

Opatření nejdříve od listopadu, nejpozději od ledna

„Máme různá variantní řešení. Uvidíme, co vláda a pak Sněmovna a Senát zvolí, protože k tomu potřebujeme změnu zákonů,“ řekl Stanjura. Opatření by podle něj mohla platit nejdříve od letošního listopadu a nejpozději od ledna příštího roku. Pro fungování opatření bude podle ministra potřeba uzákonit povinnost, aby výrobci energií prodávali část produkce – asi deset až 20 procent – státu nebo státnímu prodejci.

Limitní cena silové elektřiny pro podniky na 200 eur za MWh je podle Stanjury částka, ze které podniky nebudou nadšené, ale umožní jim to zvládnout příští dvě účetní období. Velkoobchodní cena elektrické energie tento týden v pátek končila na 496 eurech za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur.

S mimořádným zdaněním se dále počítá

Vláda podle Stanjury nadále počítá kvůli pokrytí výdajů státu na zvládání nárůstu cen energií se zavedením mimořádného zdanění energetiky a dalších sektorů. „Pokud říkáme, že máme mimořádné výdaje v mimořádné situaci, tak potřebujeme i mimořádné zdroje,“ uvedl. Tzv. daň z neočekávaných zisků plánuje kabinet podle dřívějších informací pro tři sektory – energetiku, bankovnictví a rafinerie. Ze všech tří oblastí by mohla podle dnešních slov Stanjury vynést 50 až 60 miliard korun ročně. Daň by v případě zavedení platila maximálně tři roky, a to nejdříve od 1. ledna 2023. Z ústavně-právních důvodů podle ministra nelze zavést daň zpětně za letošní rok.

Švejnar: Vládní plán je velmi pozitivní

„Plán vládního kabinetu je velmi pozitivní a mohl by krizi vyřešit,“ míní profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Jan Švejnar s otázkou, jestli bude stát schopen dodat dostatečné množství energií. Domnívá se, že řešení krize má dva problematické body: občané buď budou platit více za dražší energie, nebo se budou muset uskromnit a být úspornější.

„Krátkodobým problémem je fakt, že Vladimir Putin hraje silnější kartu a narušuje trh, který ale stále funguje a převažuje poptávka nad nabídkou,“ podotýká Švejnar s tím, že země G-7 mohou ovlivnit cenu „Putinových energií“.

„Je tu ale riziko obavy a nejistoty. Stát by měl vyjít vstříc občanům: buď má přijít s plánem dávek nebo zastropovat ceny. To ale stejně neřeší problém ohledně energetické poptávky a nabídky,“ upozorňuje ekonom.

Bývalý premiér a exguvernér ČNB Jiří Rusnok připustil, že dosavadní kroky vlády v rámci řešení energetické kroky byly nedostatečné, ale aktuální plán kabinetu na řešení krize ocenil. „Trh s energetikou je stejný jako každý jiný trh a aktuální zdražování je reakcí na fakt, že jsme ve válce. Je to válka Ruska s Evropou, obchodní a ekonomická,“ zdůraznil Rusnok s tím, že jednání či vycházení vstříc Vladimiru Putinovi je „lákání do pasti“.

V rámci podobné krize se může stát, že produkty zdražují, míní Rusnok. „Ale nemůže desetkrát, stokrát něco zdražit a vláda se tvářit, jako že se nic neděje. Vláda má primární odpovědnost především k voličům a k celé zemi,“ podotkl bývalý guvernér. Na to reagoval Stanjura s tím, že „fiskální disciplína je navzdory pandemii a válce na Ukrajině nutná.“

Cena za topení plynem by měla odpovídat ceně za topení elektřinou

Ceny energií by měly odpovídat všem standardům a normativů. „Tuzemští výrobci a producenti energií by měly mít jasně stanovené a dané ceny bez ztrátového rizika, ale také bez možnosti kompenzace,“ dodal k tomu Stanjura. Vláda chce urovnat ceny plynu a elektřiny na stejnou úroveň. „Cena za topení plynem by měla odpovídat víceméně stejné ceně za topení elektřinou,“ upřesnil ministr financí s tím, že vláda připravuje příspěvky na bydlení, které budou designovány podle velikosti a místa bydlení.

Stanjura v debatním pořadu České televize dále ostře odsoudil demonstraci na Václavském náměstí z minulého týdne, jelikož tamní řečníci přispívají k cílům ruského prezidenta Vladimira Putina. „Adorují Rusko a dělají všechno proto, abychom nebyli součástí Západu,“ řekl Stanjura.