KoroNERV: Ostatní země EU podporují ekonomiku výrazně víc než ČR
SROVNÁNÍ MEZI STÁTY
NOVÉ
Česká republika doposud investovala do záchrany ekonomiky postižené koronavirovou krizí výrazně nižší částky než jednotlivé členské státy EU, uvedli ekonomové z občanské iniciativy KoroNERV-20. Česká vláda přitom podle nich může být díky nízkému zadlužení daleko aktivnější. Proto vyzvaly vládu, aby poskytla malým a středním podnikům a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) větší přímou pomoc v podobě odkladu plateb DPH a sociálního pojištění minimálně do ledna 2021 nebo plošně poskytla garantované úvěry pro zasažené sektory.
„Česká republika na začátku deklarovala objem pomoci srovnatelný například s Rakouskem, avšak přímá pomoc podnikatelům se z jednoho bilionu korun smrskla pouze na 100 miliard, neboť 900 miliard činí bankovní záruky. Jako první jsme ekonomiku utlumili a jako poslední ji rozvolňujeme,“ upozorňuje rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, která je členkou skupiny KoroNERV-20.
Iniciativa upozornila, že většina zemí Evropy zvolila pro záchranu ekonomiky přímou pomoc státu především tím, že jim jako okamžitou pomoc odkládá platbu daní zpravidla na tři měsíce. Další forma pomoci jsou přímé úvěry firmám nebo garance za úvěry u komerčních bank.
Ekonomové poukazují na to, že Německo, Francie, Velké Británie, Nizozemsko, Maďarsko a Polsko investují do záchrany ekonomiky výrazně větší částky, než zatím schválila česká vláda. „Ta má přitom k přímé pomoci výrazně větší prostor než všechny citované země, protože má čtvrté nejnižší zadlužení z EU. Může si tedy dovolit nejvyšší přímou pomoc,“ shodli se členové KoroNERV-20.
Dále upozornili, že v ČR je přímá pomoc 0,7 procenta hrubého domácího produktu. Například v Německu je to 6,9 procenta HDP, v Řecku i Španělsku 1,1 procenta HDP, ve Velké Británii 4,5 procenta a v USA 5,5 procenta. Naopak méně v podobě přímé pomoci poskytlo Maďarsko. V případě odkladů má pak ČR z vybraných zemí nejmenší podíl na HDP, a to 0,3 procenta HDP. Naopak v případě státních garancí je pak státem přislíbený podíl po Německu druhý nejvyšší, 16 procent HDP.
KoroNERV-20 vznikl jako neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března 2020. Primárním cílem skupiny je zmenšit dopady pandemie covid-19 na českou ekonomiku. Všichni členové se na platformě podílejí zdarma. Mezi členy patří mimo jiné bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl, ekonom a ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvaček, ekonomové Michal Mejstřík a Tomáš Sedláček nebo šéf státní Státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka. Jde o jinou skupinu odborníků než tým Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Podle ministryně financí Aleny Schillerové celková opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru činí 1,19 bilionu korun. Z toho přímá podpora je 216 miliard korun a záruky na úvěry 951,5 miliardy korun. Dalších 22 miliard korun odhaduje ministerstvo jako stimul ekonomiky díky odkladu záloh na daních nebo odkladu elektronické evidence tržeb. Opozice ovšem částku zpochybňuje.
