Stát přispěje na energie všem domácnostem. Dostane se i na lidi s dálkovým topením

Sněmovna dnes schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, tedy kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti vláda stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna.

Půjde o dotaci státu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkům účet nebo zálohy. Budou to muset zřetelně uvést ve vyúčtování. Příspěvek na elektřinu a plyn dostanou lidé automaticky. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Horní hranici příspěvku státu u elektřiny a plynu zvýšila Sněmovna stejně jako v případě tepla na 30.000 korun, zatímco vláda navrhovala původně 20.000 korun. Na úsporný tarif by vláda měla vyčlenit 30,6 miliardy korun.

Pro zákon hlasovalo všech 115 přítomných poslanců. Zákon podpořila i opozice, i když k němu měla výhrady. Schválenou novelu energetického zákona ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.

Do faktury zákazníka za elektřinu nebo plyn se promítne příspěvek, sleva, kterou stát poskytne ze státního rozpočtu přes operátora trhu obchodníkovi. Tento obchodník s plynem nebo elektřinou příspěvek započte ve prospěch zákazníka, a to v zálohách nebo ve faktuře za konečnou spotřebu, popsal ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Příspěvek bude automatický. Naopak o příspěvek na teplo budou muset družstva a společenství vlastníků požádat. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování nebo tepla z domovních kotelen.

Ministr Síkela také řekl, že na úsporný tarif by vláda mohla vyčlenit 30,6 miliardy korun, z této sumy rozdělí 3,6 miliardy korun mezi domácnosti s domovními kotelnami, které původně v programu podpory nebyly zahrnuty. Příspěvek v rámci úsporného tarifu spolu s odpuštěním poplatku za podporované zdroje by mohl podle Síkely představovat až 16.000 korun.

Předloha prošla Sněmovnou v upravené podobě podle doporučení sněmovního hospodářského výboru, který k ní přijal rozsáhlý pozměňovací návrh. Umožnil třeba právě rozšíření podpory i na teplo. Schválená podoba také díky přijatému výborovému návrhu reaguje na rozhodnutí vlády z 22. června o odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Ministerstvo průmyslu na dotaz ČTK sdělilo, že návrh hospodářského výboru umožní toto nařízení uskutečnit v praxi. Předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) řekl, že placení příspěvku má skončit k 1. říjnu.

Schválená předloha počítá například s tím, že ministerstvo průmyslu bude moci vyhlásit mimořádný stav nouze, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství. Ve stavu nouze bude moci uvalovat na plynárenské firmy nové povinnosti a platit budou některá omezení. Dodavatelé budou moci například zdražit plyn pouze o nárůst ceny, kterou za něj sami platí.

Opozice vyčítala vládě, že přišla s návrhem pozdě. Je podle ní také nedostatečný. Bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) řekl, že původní návrh zákona se celý změnil pozměňovacími návrhy, kterých podle něj přicházely denně desítky. Není to nic k chlubení, řekl. Z rozpravy poslanců vyplynulo, že hospodářský výbor dnes ráno dokonce musel jednání na půl hodiny přerušit, aby se poslanci stihli s návrhy seznámit. Předseda SPD Tomio Okamura řekl, že pozměňovací návrh z výboru je delší než samotný návrh zákona.

„My dnes neschvalujeme žádnou konkrétní pomoc, jak tvrdí vláda,“ řekla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. „My dnes schvalujeme jen jakýsi předpoklad pomoci,“ dodala. Marek Novák (ANO) řekl, že vládní návrh je horkou jehlou sešitý paskvil zalátaný pozměňovacím návrhem. Jan Hrnčíř (SPD) uvedl, že vláda ožebračí občany a pak jim jako kost hodí příspěvek, který podle něj stejně nic nevyřeší.

„Opozice říká, že pomáháme málo. My si myslíme, že pomáháme přiměřeně,“ reagoval ministr Síkela.

Podle hlasovací sjetiny bylo v okamžiku hlasování omluveno z jednání Sněmovny 65 poslanců včetně členů vlády. Poslanci se omlouvali hlavně z pracovních nebo zdravotních důvodů. Členové vlády se omlouvali z pracovních důvodů. Premiér Petr Fiala (ODS) přítomen byl.