1 Komentář

Recept vlády v demisi: Jak vyrobit armádu chudých

Témata: ,

Dvě okrajové změny sociálních zákonů a hned k tomu svolávat mimořádnou schůzi sněmovny? Za rozumné to považují lidovci, Piráti, TOP 09 a Starostové, proto také byla schůze na čtvrtek svolána. Má jediný úkol – upozornit, že se v tuzemském sociálním státu chystá převrat, a vyzvat vládu v demisi, ať se do ničeho nepouští. Převrat má být epochální, i když to nebude snadné vysvětlit.

Ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavě Němcové se podařilo, co nedokázal žádný z kolegů z prvního Babišova kabinetu. Její dvě novely zákonů o sociální podpoře a o hmotné nouzi opravdu přinášejí zásadní změnu. Dnes existují dvě dávky na bydlení. První z nich se jmenuje „příspěvek“ a žádá o ni každý, koho stojí bydlení víc než 30 procent jeho příjmů. Tuto možnost využívá zhruba 200 tisíc rodin. Z toho má asi 50 tisíc nejchudších rodin nárok ještě na druhou dávku, na „doplatek“, protože jim po zaplacení nákladů na bydlení stejně nezbývá životní minimum okolo tří tisíc korun měsíčně na osobu. Němcová chce obě dávky sloučit. Většina ze 150 tisíc rodin, které dnes berou jenom příspěvek, musí podle návrhu počítat s tím, že sociální pracovníci přijdou prozkoumat jejich byt a otestovat, jestli nemohou na nájem vydělat prodejem majetku. Ze systému ovšem nevypadnou jenom relativně majetné domácnosti, ale všechny rodiny, kterým po uhrazení nákladů na bydlení zůstane víc než dvojnásobek životního minima. To říká aspoň poslední verze. Neexistují ovšem analýzy, kolika lidí se to bude týkat. Z definice však vyplývá, že nárok na podporu nebude mít čtyřčlenná rodina, které po zaplacení za nájem a energie zůstane necelých 20 tisíc korun měsíčně, případně domácnost dvou důchodců, kterým zbude přes 12 tisíc.

U nejchudších už testování probíhá, ovšem mnohým z nich hrozí, že stát svůj současný doplatek na jejich sociální byty a ubytovny o třetinu sníží. Proti tomu protestují především obce, protože dobře tuší, že výpadek dorovnají jejich pokladny.

Stát blahobytu v likvidaci

Převrat není v tom, že se utáhnou šrouby při výplatách podpory na bydlení, i když se tak děje v nešťastném období, kdy cena bydlení roste rekordním tempem. Převrat není ani v reorganizaci určitých dávek, ona epochální změna spočívá v zásahu do základních principů sociálního státu. Ve světě se používají dva sociální modely. Prvnímu se říká stát blahobytu a má zaručit určitý standard každému, kdo splní podmínky. Zpravidla se tím myslí, že dotyčný pracuje, vychovává rodinu, nebo ze zdravotních důvodů pracovat nemůže. Druhým modelem je zbytkový sociální stát, který předpokládá, že se každý o sebe i svou životní úroveň postará sám, vyplácí však chudinské dávky. V zásadě tak činí z toho důvodu, aby chudí měli střechu nad hlavou a základní péči, zkrátka aby nenarušovali veřejný pořádek. Většina sociálních systémů je kombinací těchto dvou principů a konkrétně Česko se dost jednoznačně hlásilo ke státu blahobytu. Proto byl vedle chudinské dávky „doplatek na bydlení“ k dispozici ještě „příspěvek“, který byl určen pro ty, kdo se měli se státní pomocí udržet na standardu nižší střední třídy. Teď bude příspěvek zrušen a počet lidí s nárokem na chudinský „doplatek“ se zvýší o většinu ze 150 tisíc domácností, které dosud braly pouze příspěvek. Přinejmenším formálně se přesunou mezi chudáky.

Z pohledu státní politiky je na tom podstatné, že Česko opouští princip státu blahobytu a hlásí se k modelu zbytkového sociálního státu. Kromě většího počtu chudých, pro které bude těžší významněji zlepšit svou úroveň, to může znamenat počátek nového trendu. Mnohým se může líbit, že děti ze zámožnějších rodin budou mít nárok na vyšší státní podporu a že kvalita zdravotní péče bude záviset na tom, jak si kdo připlatí. Přesto by se měl někdo z občanů ve volbách nebo v rámci veřejné diskuse zeptat, jestli si takový převrat sociálního státu opravdu přejí.


/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.