Kdo chce zabít Navalného? V ruské elitě má hodně nepřátel

Seznam podezřelých, kteří by přáli Alexeji Navalnému to nejhorší, je dlouhý. Vůdce ruské opozice a bojovník proti korupci si udělal v ruské elitě hodně nepřátel. Je také nejsilnějším protivníkem prezidenta Vladimira Putina a byl právě uprostřed příprav, aby v zářijových volbách nadělal prezidentově straně v regionech potíže s udržením se u moci. Krátce poté, co Navalnyj při letu z Tomsku upadl do bezvědomí, vypukl hon na viníka, napsal bruselský server Politico.

„Je to Putin,“ napsala na twitteru Navalného mluvčí Kira Jarmyšová, podle které byl opoziční aktivista otráven. „Ať už osobně vydal či nevydal rozkaz, na něm spočívá celá odpovědnost,“ dodala.

Алексея подняли на медицинский борт. Юля с ним pic.twitter.com/nCw5UsalG8

— Кира Ярмыш (@Kira_Yarmysh) August 22, 2020

Není to překvapivé obvinění. V ruských dějinách už byly situace, kdy se zdraví kritiků Kremlu náhle prudce zhoršilo. Navalného onemocnění se děsivě podobá tomu, co se stalo novinářce a Putinově kritičce Anně Politkovské v roce 2004. Po nástupu do letadla na cestě do školy v Beslanu, kde se odehrávalo drama s rukojmími, náhle omdlela. Stejně jako v Navalného případě si její blízcí mysleli, že ji otrávil šálek čaje. Politkovská tehdy přežila, ale o dva roky později ji zastřelili. Dalšími příklady může být otrávení odpadlíků z ruských tajných služeb Alexandra Litviněnka a Sergeje Skripala, anebo opozičního aktivisty Pjotra Verzilova.

Navalnyj za svého dlouhého působení v opozici ustavičně čelil obtěžování v podobě soudních případů a policejních razií. Občas došlo i na fyzické násilí jako v roce 2017, kdy mu útočníci poleptali tvář, anebo loni, kdy v policejní cele zažil záhadný „záchvat alergie“. Ale zázračně se dokázal vyhýbat smrtelnému nebezpečí – až do čtvrtka.

Nechybí ale spousta dalších mocných Rusů, které by potěšilo, kdyby Navalnyj zmizel. „Je to velká rána zasazená ruskému politickému systému. Ale není těžké najít, kdo by z toho měl prospěch,“ řekl šéfredaktor rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexej Venediktov.

Pokud jde o „beneficienty“, na které už komentátoři poukázali, jde o bohaté a slavné terče Navalného odhalování korupce a soupeřící klany v mocenské elitě s vazbami na silové složky.

Načasování Navalného smůly přichází v politicky citlivé době. Sousedním Běloruskem zmítají protesty proti dlouhodobému vůdci Alexandru Lukašenkovi. Povstání v sousedství je přesně ten typ občanských nepokojů, které Putin, jehož obliba upadá, považuje za existenční hrozbu – a Navalnyj je opěvoval na sociálních sítích.

„Otázka, která se právě odehrává v Bělorusku, zní: může občanský protest smést silné vůdce s vazbami na bezpečnostní struktury? Pokud se to v Bělorusku podaří, bude to inspirace pro zdejší opozici a demoralizuje to Putinovy podporovatele. Mohlo by to také Putina přimět, aby změnil svou strategii, co bude po roce 2024 (kdy skončí nynější Putinův mandát),“ řekl politický analytik Abbas Galljamov, který dříve pracoval pro Kreml.

Putin letos v létě poté, co prohlásil, že to nejhorší v koronavirové krizi se podařilo překonat, uspořádal referendum, ve kterém uspěl s ústavní reformou. Ta mu otevřela možnost zůstat prezidentem až do roku 2036. Ačkoliv Putinovo uchvácení moci prezidentovi odpůrci kritizovali, žádné velké protesty se nekonaly. I proto, že Navalnyj, který je patrně jako jediný politický hráč schopný zorganizovat protest v celostátním měřítku, vyzval k bojkotu plebiscitu, ale o moc víc neudělal. Místo toho naléhal na své stoupence, aby zaměřili svou energii na zářijové regionální volby.

Prosazoval také strategii „chytrého hlasování“, která spočívá ve vytlačení prokremelských kandidátů soustředěním podpory pro jejich nejsilnější soupeře. Loni ve volbách do moskevského sněmu to vedlo k tomu, že provládní kandidáti přišli o skoro polovičku z křesel. Navalného tým doufal, že toto vítězství zopakuje letos v celostátním měřítku před důležitými parlamentními volbami v příštím roce.

Když Navalnyj upadl do kómatu, byl na zpátečním letu z cesty po Sibiři, na níž se také zastavil ve třetím největším ruském městě Novosibirsku. Tam se 34 opozičních kandidátů uchází o místa v padesátičlenném městském sněmu. Opozice cítí, že v této soutěži by mohla zúročit široce rozšířenou nespokojenost v ruských provinciích. Sergej Bojko, který vede Navalného kancelář v Novosibirsku, loni ve volbách starosty skončil druhý.

„Lidé jsou tu soběstačnější,“ říká Olga Kartavcevová, která vede kancelář Navalného kampaně v Omsku, kde byl opozičník hospitalizován. „Sibiř je daleko od centra. Moskevská chapadla sem nedosáhnou,“ řekla.

V Chabarovsku vypukly minulý měsíc po zatčení místního gubernátora velké protesty, které se rychle otočily proti Moskvě a samotnému Putinovi.

„Protestní nálady rostou,“ tvrdí analytik Galljamov. „Chabarovsk je skvělý příklad. Stačí zatáhnout za spoušť – ať už jde po životní prostředí, ekonomiku či politiku – a kterýkoliv z ruských regionů má potenciál vybuchnout.“