Důvěra, pevnost, odvaha

KOMENTÁŘ

Důvěra, pevnost, odvaha
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Nejen nás, ale podstatnou část Evropy čeká jeden z nejtěžších roků za poslední desetiletí. Už téměř dva roky západní společnost rozkládají restrikce spojené s pandemií čínského viru. K tomu se přidávají spirály zdražování kombinované se stagnací ekonomiky a životní úrovně, energetická krize s úvahami o hrozících black-outech, nevyzpytatelné zájmy Ruska. Naplnění pravidla, že nepříjemné události přichází v sériích a vytváří perfektní bouře.

Pár dní atmosféry klidu, kterou do těžké doby přináší Vánoce, jsou ideálním časem k uvědomění si toho, co je podstatné. A k popřemýšlení o tom. Poslední, těžké měsíce ukazují, jaké hodnoty jsou pro jejich co nejnaplněnější prožití navzdory těžkým podmínkám zásadní.

 

Čím dál ostřeji se ukazuje, jak nepostradatelnou hodnotou pro kvalitní život je důvěra. Tam, kde se jí nedostává, lidé se bojí, jsou úzkostní, žijí ve strachu, kdo jim co vyvede, se nežije dobře. Tam, kde se nařizuje, kontroluje, podezírá, je vždy nesrovnatelně horší atmosféra než tam, kde jeden druhému věří. Ve vztahu, rodině, ve firmě, v zemi. Tam, kde si lidé nevěří, se spaluje strašně moc zbytečné energie na kontrolu, zajišťování, pojišťování. Výsledkem je chudší a méně příjemná společnost. Krásně to popisuje známý politolog Francis Fukuyama v knize Trust z roku 1984.

Je fajn, že nová vláda, která nastoupila týden před Vánocemi, si hodnotu důvěry uvědomuje a chce na ní stavět. Ve společnosti nedůvěry, jakou se v posledních letech stala Česká republika, se někde musí začít. A je potřeba, aby příkladem toho, kdo začne lidem jako první důvěřovat, byly elity. Ty mají vést. Když se jim to bude dařit, ostatní budou ochotně následovat.

Další klíčovou výbavou do těžké doby je odolnost. V řadě západních zemí sledujeme, jak křehká je generace sněhových vloček, které vyrostly pod neustálou kontrolou svých úzkostlivých helikoptérových rodičů, již je strachem udusili ke křehkosti a nesamostatnosti. Pocitu, že jsou oběti. A cokoliv je k nim kritického, je zároveň nepřátelské a je proti tomu se potřeba zavírat do bezpečných míst, kde není nikdo, kdo by kritizoval a měl jiné názory. To vede k přecitlivělosti a neurotičnosti. Přesnému opaku odolnosti, která je pro těžkou dobu klíčová. Krásně to popisuje profesor Pavel Kolář v knize Resilience. Léčba stresem.

Jsou dny, kdy věci vypadají neřešitelné. Problémy nepřekonatelné. Přesila příliš velká. Vždycky ale stojí za to to zkusit. Mít v sobě odvahu, chuť zariskovat i trochu fatality a víry, že věci dobře dopadnou. A i když nedopadnou, má člověk dobrý pocit, že udělal všechno, co mohl. Že to zkusil. Věci nikdy nebudeme mít pod kontrolou.

Krásné a klidné Vánoce. Hodně důvěry, pevnosti a odvahy.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články