Tykač stále čeká na peníze od státu. Křetínský se jich po tvrdém zdanění vzdal

STÁTNÍ PŮJČKY

Tykač stále čeká na peníze od státu. Křetínský se jich po tvrdém zdanění vzdal
Pavel Tykač Foto: Sev.en Energy
1
Ekonomika

Markéta Malá

Státní půjčka pro tři největší tuzemské energetiky byla horkým tématem letních měsíců. Kvůli extrémním výkyvům na energetickém trhu a vysokým cenám elektřiny o ně polostátní ČEZ, skupina EPH Daniela Křetínského a společnost Sev.en Energy Pavla Tykače žádaly, aby mohly skládat požadované burzovní záruky, tzv. margin calls. Možnost čerpat od státu částku přesahující tři miliardy eur nakonec získal jen ČEZ. Tykač o svých miliardách stále vyjednává a Křetínského podnik oznámil, že o státní peníze už nemá zájem, protože nepřišly včas. To bylo poté, co se rozhodlo o mimořádné dani, která tvrdě dopadne právě na největší energetiky.

Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou. Jejich výše se odvíjí od ceny elektřiny. Výrobci o ni žádali kvůli mimořádně vysokým cena elektřiny na burze, což podle nich ohrožovalo jejich likviditu.

„Platí, že jednání se společností EPH pana Křetínského opravdu skončila, o půjčku již nemají zájem, rozhodli, že ji nepotřebují. To bylo v době, kdy se schvalovala mimořádná daň,“ řekl deníku Echo24 náměstek ministra financí Roman Binder.

Křetínského společnost kritizovala fakt, že polostátní ČEZ získal úvěr na zálohy za až tři miliardy eur už před několika měsíci, zatímco u EPH a Tykačovy Sev.en Energy, které o státní půjčku žádaly na konci léta, se jednání protahovala. Podle EPH by poskytnutí půjčky mělo největší smysl v případě, že by byla poskytnuta rychle.

„Přestože přístup státu k ČEZ a k soukromým subjektům byl výrazně jiný, nechceme situaci ani napadat ani dále kritizovat. Považujeme ale za nutné jasně vyvrátit, že Česká republika poskytla v době energetické krize EPH jakoukoliv pomoc,“ vyjádřil se k tomu mluvčí EPH Daniel Častvaj. Holdingu se podle něj podařilo pokrýt burzovní požadavky, včetně potřeb českých tepláren, kombinací vlastních zdrojů a bankovního financování na své podnikatelské riziko.

„Rozumíme tomu, že v jednání vznikaly průtahy. Nicméně existují přesné parametry, které jsou obsaženy ve vládním nařízení, co mají společnosti splnit, aby jim mohly být státní peníze na záruky poskytnuty. A právě zde vznikly obtíže, které s žadateli stále řešíme. S firmou pana Tykače jednání dál probíhají a řeší se technické detaily. Bavíme se o vysokých částkách, domluvit odpovídající zajištění a právní parametry půjčky je tedy velmi důležité a jde o citlivou záležitost. Jedná se o soukromou společnost, proto to celé tak trvá a je to náročnější než poskytnutí úvěru společnosti ČEZ,“ řekl Binder.

Poskytování státních úvěrů k odvrácení škod v národním hospodářství je popsáno v zákoně. „Ministerstvo financí je oprávněno ze státní pokladny poskytovat zápůjčky nebo úvěry, rozhodne-li vláda, že zápůjčka nebo úvěr jsou nezbytné k odvrácení škod v národním hospodářství. Z ustanovení § 35 odst. 6 téhož zákona vyplývá, že takto poskytnutý úvěr není výdajem státního rozpočtu, stejně jako nejsou splátky tohoto úvěru příjmem státního rozpočtu. Příjmem státního rozpočtu jsou nicméně úroky a jiné příjmy z tohoto úvěru, stanovuje mimo jiné zákon č. 218/2000 sb., o rozpočtových pravidlech ve svém § 35 odst. 5.,“ uvádí schéma.

Cílem je zabránit tomu, aby například padl velký energetický podnik, což by silně zamávalo celým trhem. A to jak v Česku, tak vzhledem k propojení energetických soustav i jinde.

„U výše půjčky pro společnost pana Tykače vycházíme z hodnocení od ministerstva průmyslu, kdy na celý program bylo schváleno pět miliard eur. Spočítal se tedy podíl společností ČEZ, EPH a Sev.en Energy na trhu a z toho vyšly určité částky,“ uvedl Binder. Jak již bylo zmíněno, ČEZ může čerpat úvěr až tři miliardy eur.

Odchod Křetínského kvůli windfall dani

Křetínského skupina, která má většinu svého podnikání mimo Česko, reagovala na přijetí mimořádné daně, tzv. windfall tax tím, že oznámila přesun své společnosti EP Commodities, obchodníka s energiemi, do zahraničí. „S myšlenkou zdanění mimořádných zisků problém nemáme, ale zdanění těchto v zásadě zahraničních příjmů českou windfall daní je naprosto nesmyslné,“ reagoval holding.

Windfall daň tvrdě dopadne na několik významných společností a bank. Bude navíc platit spolu s uplatněním povinných odvodů pro výrobce elektřiny. Daň zasahuje dohromady jen deset firem. Ty na ní odvedou velmi vysoké částky, vyšší desítky miliard korun, proto se jedná o citlivou záležitost. Týkat se bude tří energetických skupin s většinově českými vlastníky, tedy právě polostátního ČEZ, EPH a skupiny Sev.en.

Daň se dotkne také šesti největších bank, České spořitelny, Komerční banky, ČSOB, UniCredit Bank, Monety a Raiffeisenbank, kdy hranice pro uvalení daně je šest miliard korun čistého výnosu z úroků. Platit mimořádnou daň pak bude i největší tuzemská petrochemická společnost Unipetrol, která patří polské polostátní firmě PKN Orlen.

Sazba mimořádné daně je 60 procent ze zisků, které o více než dvacet procent převyšují průměrný zisk let 2018 až 2021. Platit má za roky 2023 až 2025. Česká sazba 60 procent je o dost vyšší než evropské doporučení, kde se mluví o sazbě 33 procent.