Žalobce obžaloval Grygárka ze zneužití pravomoci v Janouškově kauze

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci obžalovalo bývalého náměstka pražského vrchního žalobce Libora Grygárka v souvislosti s kauzou lobbisty Romana Janouška ze zneužití pravomoci. Zastupitelství dnes v tiskové zprávě oznámilo, že podalo obžalobu týkající se mimo jiné okolností spojených s vyřizováním žádosti o právní pomoc, kterou českým žalobcům zaslalo Švýcarsko. Podle dřívějšího obvinění Grygárek nedal pokyn k objasnění údajného praní špinavých peněz v zahraničí. Grygárek vítá, že věc posoudí soud, již dříve obvinění odmítl jako nepodložené.

„Já vítám, že po více než šesti letech trestního řízení a více než čtyř letech trestního stíhání ta věc bude nestranně a nezaujatě posouzena někým jiným než státním zastupitelstvím, tedy soudem,“ řekl dnes televizi Prima. Je přesvědčen o tom, že žádný důkaz o jeho trestné činnosti neexistuje.

„Žádné trestné činnosti jsem se nedopustil a trvám taky na tom, že vlastně to dlouhé vyšetřování tu moji nevinu i prokázalo,“ uvedl.

Grygárek byl obviněn v prosinci 2013. Někdejší náměstek pražského vrchního žalobce dnes řekl, že o obžalobě nemá žádné informace.

„Předmětem obžaloby jsou okolnosti spojené s vyřizováním žádosti o právní pomoc, jež byla českým orgánům činným v trestním řízení zaslána justičními orgány Švýcarské konfederace, a dále okolnosti spojené s výkonem dohledu v konkrétní trestní věci nad postupem nižšího státního zastupitelství,“ uvedlo zastupitelství.

Podnikateli Janouškovi, o jehož spojení s Grygárkem opakovaně psala média, zablokovala konta ve Švýcarsku tamní prokuratura. Kvůli podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti vyšetřovala pohyby peněz v celkové výši dvou miliard korun, s žádostí o právní pomoc se obrátila i na české žalobce. Podle Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ale obžalovaný nedal pokyn k řádnému objasnění případu a existuje důvodné podezření, že tak postupoval záměrně kvůli osobnímu vztahu. V roce 2010 Švýcaři případ odložili.

Podezření se týká let 2009 až 2012. Koncem roku 2011 vyšlo najevo, že Grygárek jednal s Janouškem v době, kdy pražské vrchní státní zastupitelství řešilo pět případů, které se lobbisty týkaly.

Loni v březnu zamítlo Nejvyšší státní zastupitelství Grygárkovu stížnost na průtahy ve vyšetřování kauzy. V červenci 2016 přitom zastupitelství stejné Grygárkově námitce vyhovělo a nařídilo olomouckým žalobcům, aby vyšetřování zrychlili.

Grygárek byl členem KSČ, figuroval v kauze justiční mafie

Grygárek se narodil 18. června 1962, po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy nastoupil v roce 1984 na tehdejší prokuraturu; byl také členem KSČ. Působil jako prokurátor v Praze 4, specializoval se na trestnou činnost mladistvých. Z prokuratury nakrátko odešel v září 1989, vrátil se na začátku roku 1990, kdy začal působit na Generální prokuratuře ČR. Po lednu 1994 a přetvoření prokuratury ve státní zastupitelství se Grygárek stal náměstkem pražského vrchního státního zástupce a od května 1994 do odvolání v srpnu 1996 pak byl sám vrchním státním zástupcem v Praze.

Ministr spravedlnosti Jan Kalvoda zdůvodnil Grygárkovo odvolání tím, že jeho úřad toleroval špatnou personální situaci na pražském městském státním zastupitelství. Později Grygárek pracoval na Vrchním státním zastupitelství (VSZ) v Praze, opět se specializoval na kriminalitu mládeže a závažné násilné činy. Do vedení pražského VSZ se vrátil v dubnu 2007, kdy byl jmenován náměstkem pro trestní řízení. V médiích se předtím spekulovalo i o tom, že by zamířil přímo do čela VSZ.

Proti Grygárkovu jmenování náměstkem vystoupil tehdejší ombudsman Otakar Motejl či bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Vadilo jim jeho angažmá před listopadem 1989, byl totiž podezříván, že se aktivně účastnil represí proti zadrženým při pražských demonstracích v srpnu 1989. Grygárek popíral, že by si s režimem zadal, a tvrdil, že jen dohlížel na práci bezpečnosti a osobně se na perzekucích nepodílel. Za pravdu mu dala i vyšetřovací komise. Grygárek měl pověst schopného právníka a v médiích se hovořilo o tom, že cestu do čela VSZ mu zavřelo jen předlistopadové angažmá.

Grygárkovo jméno figurovalo v kauze takzvané justiční mafie. V prosinci 2007 jej stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Benešová při komentování kauzy Jiřího Čunka jmenovala mezi lidmi, kteří se údajně snažili ovládnout justici, aby sloužila vládní garnituře (tehdy vládl koaliční kabinet předsedy ODS Mirka Topolánka). Podle prvoinstančního rozsudku z června 2008 si ale Grygárek zasloužil omluvu a verdikt soud opakoval i o dva roky později. Tedy ještě předtím, než se v únoru 2011 omluvy dočkali i ostatní nařčení. Nejvyšší soud ale počátkem roku 2013 vyhověl dovolání Benešové a nařídil nové projednání. O dva roky později případ skončil smírem, kdy Benešová získala zpět peníze, které uhradila jako náklady řízení, nestáhla ale omluvu.

Koncem roku 2011 média informovala, že Grygárek je ve spojení s lobbistou Romanem Janouškem, s nímž údajně jednal v době, kdy VSZ mimo jiné řešilo pět případů vztahujících se k Janouškovi. Právě kvůli vazbám na kontroverzního lobbistu jej dočasný šéf pražských žalobců Stanislav Mečl vyzval k rezignaci. Grygárek to ale odmítl.

Právě těchto kontaktů s Janouškem z let 2009 až 2012 se týká současná obžaloba. Podle žalobců, kteří případ spojili s případem Jany Naygové (nyní Nečasové), nedal pokyn k objasnění údajného praní špinavých peněz v zahraničí. Grygárek již dříve obvinění odmítl jako nepodložené. Policie jej obvinila v prosinci 2013 a Grygárek si na pomalý postup stěžoval. V červenci 2016 dokonce Nejvyšší státní zastupitelství nařídilo olomouckým žalobcům, aby zrychlili vyšetřování kauzy.

Na spojení mezi Grygárkem a Janouškem upozornila média také v polovině roku 2013. ČT přišla s informací, že Grygárkova tchyně koupila v roce 2008 byt v Galerii Myšák v centru Prahy, v těsném sousedství Romana Janouška. Bývalý náměstek VSZ přitom nedokázal věrohodně vysvětlit, kde jeho příbuzná na byt, který si pronajímal někdejší vlivný úředník pražského magistrátu Jiří Toman, vzala peníze.

Grygárkovo jméno figurovalo i mezi žalobci VSZ podezřelými z protahování kauzy Mostecké uhelné společnosti (MUS). Kvůli průtahům později ministr spravedlnosti podal kárné žaloby mimo jiné na pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu či právě na Grygárka, posléze je ale stáhl. Po odchodu Rampuly z funkce v červnu 2012 stanul Grygárek jako náměstek dočasně v čele zastupitelství. Oba nakonec v polovině roku 2012 rezignovali na funkce státních zástupců a odešli do advokacie. Rampula se objevil například jako advokát lobbisty Iva Rittiga.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.