Karantény pomalu zavírají školství. Stát chystá změnu
KARANTÉNY NA ŠKOLÁCH
Zdravé děti končí někdy i na týdny doma, přichází o výuku a rodiče pak i o příjmy. To, že systém řízení epidemie na školách potřebuje změnu, zaznívá už i od hlavní hygieničky Pavly Svrčinové. Objevují se další návrhy, jak se vyhnout uzavírání zdravých, ale například i bezpříznakových dětí kvůli menšině pozitivních. Shodují se v tom, že současný stav míří k pomalému opětovnému uzavření škol.
V karanténách už několik týdnů končí i desetitisíce dětí kvůli mnohonásobně nižším počtům pozitivních záchytů. To zásadně komplikuje výuku, fungování škol i život rodičů, kteří musí zvláště s menšími dětmi zůstávat doma a přicházejí tak o část příjmů. S rostoucí incidencí se navíc počet karantén prudce zvýšil a podobný trend lze čekat i po dalších kolech preventivního testování v určených okresech s vysokou incidencí.
Stupňuje se tak tlak na změnu přísného karanténního systému. Vláda už ustoupila v otázce délky karantén, kterou je nyní možné ukončit po pěti až sedmi dnech negativním PCR testem, nyní jsou však ve hře i zásadnější změny, o kterých jednají jak zástupci současné vlády, tak i té budoucí.
Jedním z návrhů, které s ministerstvy projednává vedení hlavního města Prahy, je přejít na systém vyzkoušený v Británii. „Do karantény jdou pouze ti žáci, kteří jsou pozitivně testováni, ostatní tam zůstávají, ale jsou testováni v pravidelných intervalech znovu, v dalších dnech,“ řekl deníku Echo24 pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti). Znamenalo by to podle něj návrat pravidelného testování do škol, které má podle Šimrala určitý smysl i v případě použití méně přesných antigenních testů, přestat testovat úplně by podle něj mohlo vést ke ztrátě přehledu a číslům, která povedou k opětovnému zavření škol.
„Z toho důvodu kontinuálně komunikujeme s ministerstvem školství a zdravotnictví, které je bohužel zatím ke všem podnětům hluché,“ dodal Šimral s tím, že další variantou je i využití monitoringu výskytu viru v odpadních vodách, který v pilotním režimu probíhá například na Praze 9. Podobně by pak v pilotním režimu chtěla Praha vyzkoušet zmiňovaný systém založený na datech z Británie. To by znamenalo i nutnost zachovat homogenitu tříd a zamezit kontaktu dětí ze třídy se záchytem s dalšími třídami, například posunutím času jejich výuky. „Bylo by to opět na základě nějakého opatření, které vydá hygiena,“ dodal s tím, že by se děti musely například vyhnout i některým kroužkům či obědům.
Podle pražské předsedkyně výboru pro výchovu a vzdělávání Mariany Čapkové (Praha Sobě) je však otázkou, zda by školy mohly provozně podobný systém zvládnout, zejména na vyšších stupních. Důležité je však situaci rozhodně změnit. „Celé dětské kolektivy sedí třeba čtrnáct dní doma, někteří prvňáčci si prožili tyhle karanténní cykly už tři až čtyři, co je až osm týdnů doma z dvou a půl měsíce první třídy a často jim nic celou dobu nebylo, byli negativní,“ řekla deníku Echo24 Čapková, která je také členkou iniciativy KoroNERV-20.
„Jsem v aktivním kontaktu s panem budoucím ministrem (Vlastimilem) Válkem a zatím u nás došlo ke shodě, že bychom rádi postupovali u karantén jen u incidencí. Respektive už by to možná nebyly karantény celých kolektivů, ale vybrané nejbližší okolí žáka, u nějž byl pozitivní výsledek,“ řekla Čapková. Připustila však, že blízké okolí lze těžko vždy řádně určit a možná by se mělo upustit i od něj. „Ve školách by se testovalo vždycky v pondělí, ne plošně, ale pouze v zatížených oblastech. Děti by se ráno otestovaly, počkaly v rouškách, než se ukáží výsledky testů, ve chvíli pozitivního nálezu žák odchází z kolektivu, ostatní bez roušek fungují ve třídě dál,“ popsala další návrh Čapková. V krajích či okresech s nízkou incidencí by se pak řešili pouze žáci s příznaky.
Změnu však oznámila už i hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Po 15. listopadu ministerstvo zdravotnictví už neplánuje pokračovat v antigenním testování žáků. Podle názoru Svrčinové a náměstkyně ministra pro zdravotní péči Martiny Koziar Vašákové tyto testy často nezachytí bezpříznakové nakažené, což děti většinou jsou.
Podle Svrčinové chtějí v následujícím období hygienici testovat hlavně žáky, kteří mají symptomy. Využívat by se měly začít především přesnější testy PCR. „Půjdeme cíleně do ohnisek nákazy. Nebudeme vychytávat virus v populaci, ale nemocné osoby. Na to směřují teď veškeré nové guidliny evropského společenství, že se máme soustředit na symptomatické případy i ve školách, na došetřování jejich kontaktů,“ avizovala už v úterý v České televizi hlavní hygienička.
Ve školách se děti na covid-19 testovaly minulé pondělí v osmi okresech. Toto pondělí se testování zopakuje a rozšíří o dalších 23 okresů, poslední kolo lokálního testování by se mělo konat 15. listopadu. V osmi okresech se v pondělí testovalo kolem 165 000 žáků. I když epidemie roste a k sobotě hranici 300 nových případů na 100 000 obyvatel za týden, kterou ministerstvo pro testování stanovilo, překonalo 61 okresů, další už se mezi testované zařazovat nebudou. Podle ministerstva se i ze zahraničních zkušeností, například z Rakouska, ukazuje, že testování žáků ve školách nemá vliv na zastavení epidemie. Výsledky prvního kola testování zatím ministerstvo nezveřejnilo, podle mluvčího Daniela Köppla se čeká na výsledky potvrzujících PCR testů.
