Podporují politické strany svobodu projevu?

ÚHEL POHLEDU

Podporují politické strany svobodu projevu?
Cenzura je politiky spíše opomínané téma. Foto: Jan Zatorsky
2
Úhel pohledu

Vlastimil Veselý

ÚHEL POHLEDU: Máme pár dní do voleb a mezi tématy, která se v kampani téměř neobjevila a která přitom mají potenciál určovat naši budoucnost, jsou vedle např. inflace, migrace a Green Dealu také nové formy cenzury. Naše Společnost pro obranu svobody projevu, která nasbírala již 30 tisíc podpisů na petici s požadavky na politické strany, se na ně letos v létě znovu obrátila s pěti otázkami.

Přehled jejich reakcí najdete na našem webu včetně výsledků rešerše jejich volebních programů. Na základě celkem osmi kritérií jsme sestavili srovnávací tabulku, kde jsou barevně vyjádřeny postoje jednotlivých stran. Zeleně vybarvené políčko znamená postoj ke svobodě projevu (spíše) podporující, červeně vybarvené políčko postoj (spíše) nepodporující. Políčko bílé znamená, že daná strana se v dané oblasti nevyjadřuje nebo je její postoj nejasný.

Shrnutí pro jednotlivá kritéria

Aktivní spolupráce na legislativě

Zatím jediným legislativním počinem v ČR je návrh novely trestního zákoníku, který má zavést nový trestný čin a přestupek nazvaný „porušování svobody projevu“. Návrh Václava Klause ml. a dalších 30+ poslanců napříč stranami (v pořadí podle počtu navrhovatelů ODS, ANO, Trikolóra, SPD, Volný blok, KSČM, STAN a KDU-ČSL) se dostal do druhého čtení. Vedle podpory tohoto návrhu jsme přišli s vlastními náměty na legislativní opatření, které podporují ANO, TSS, ODS a částečně SPD, KSČM, KDU-ČSL, Volný blok a ČSSD.

Podpora při hlasování ve sněmovně

Co se týče hlasování v PSP o návrhu novely (viz výše), někteří poslanci se neměli ani k jeho projednávání a to prošlo jen těsně – hlavně díky ANO, SPD, KSČM a ČSSD. Za ODS to podpořili jen poslanci Skopeček a Munzar, poslanci STAN Rakušan a Farský hlasovali dokonce jako jediní proti.

Pro představu, jak se k novým formám cenzury na sociálních sítích staví jednotlivé kluby, si přečtěte přepis projevů v rozpravě, která posunula návrh do druhého čtení. Za své kluby to podpořili poslanci Klaus ml. (Trikolóra), Okamura, Holík, Španěl, Kobza (všichni SPD), Nacher (ANO), Skopeček (ODS), Bělobrádek (KDU-ČSL) a Pávek (STAN). Jediným klubem, jehož poslanci vystoupili proti návrhu – s tím, že by česká sněmovna měla počkat na rozhodnutí Evropského parlamentu – byli pirátští poslanci Martínek a Pikal.

Svoboda projevu ve volebním programu

Výsledek rešerše volebních programů byl publikován v samostatném článku. Jednoznačné přihlášení se ke svobodě projevu bez berliček o nebezpečnosti „fake news“ je v programech TSS, SPD a ANO. Velmi stručná zmínka o podpoře je u SPOLU, Volného bloku a KSČM. Společný program Pirátů a STAN věnuje mnohem více pozornosti „válce s dezinformacemi“.

Spolupráce se SOSP

Tady hodnotíme, do jaké míry zástupci stran vnášeli téma svobody projevu do veřejné diskuse (např. formou mediálních výstupů), sdílely naše texty nebo pomáhaly se sběrem informací a kontaktů, např. v zahraničí. V tomto směru patřily mezi nejaktivnější Natálie Vachatová (TSS), Ivan David (SPD), Patrik Nacher (ANO), Libor Vondráček (TSS) a Alexandr Vondra (ODS).

Podpora požadavkům petice

Naše podzimní petice, kterou podepsalo již skoro 30 tisíc občanů, obsahuje tři požadavky. V tomto kritériu hodnotíme, kolik z těchto požadavků strana podporuje.

Podpis petice předními zástupci strany

V tomto kritériu hodnotíme, kolik předních zástupců strany (poslanci, senátoři, europoslanci, ministři, starostové a přední funkcionáři) petici podepsali.

Neochota řešit problém v ČR

U České pirátské strany, ale částečně i u KDU-ČSL a STAN vidíme snahu nechat o cenzuře českých občanů rozhodovat v zahraničí, především v unijních orgánech, a neregulovat platformy na národní úrovni. Neměli bychom zapomenout na „zvací“ dopis několika poslanců z listopadu 2019, který vybízel americký kongres k ještě přísnější filtraci uživatelského obsahu globálními platformami. Pod dopisem jsou podepsáni poslanci Farský (STAN), Bartošek (KDU-ČSL), Langšádlová (Top09), Lipavský (Piráti), Bžoch (ANO), Veselý (ČSSD) a Žáček (ODS).

Zneužívání narativu fake news a projevů nenávisti

Jednou z nejčastějších záminek pro omezování svobody projevu je tzv. boj s „dezinformacemi“ a s blíže neurčenou „nenávistí“. Tomuto fenoménu se věnovaly tři naše otázky, kde jsme se ptali i na postoje stran k legislativním záměrům Evropské komise, které mají vést k odstraňování legálního (avšak údajně „zraňujícího“) obsahu a k zařazení verbálních projevů tzv. nenávisti mezi závažné trestné činy. Hlavní promotéry tohoto narativu u nás jsou především Piráti, částečně také TOP09, kterým pomáhají názorově blízké factcheckingové organizace. Bohužel i odpovědi ODS jsou v této otázce poměrně vyhýbavé.

Jak se strany staví k podpoře svobody projevu
Jak se strany staví k podpoře svobody projevu Foto: Společnost pro obranu svobody projevu

Shrnutí pro jednotlivé strany

Iniciativy na podporu svobody projevu od začátku jasně podporují Trikolóra (hlavně díky Natálii Vachatové, petici podepsalo a jednalo s námi i nejvyšší vedení), ANO (hlavně díky poslanci Patriku Nacherovi) a ODS (hlavně díky místopředsedovi Alexandru Vondrovi). S jejich zástupci průběžně spolupracujeme při hledání legislativního řešení.

Později se připojili Svobodní, kde petici podepsali např. předseda strany Vondráček a senátor Chalupský. Svobodní ve volbách kandidují v jedné formaci s Trikolórou, tak je hodnotíme již dohromady. Za SPD petici podepsali a nasdíleli europoslanci Ivan David a Hynek Blaško a podporu nám vyjádřilo i několik regionálních zástupců a Mladí espéďáci. Vedení strany o jednání dlouho nemělo zájem, až nyní máme domluvenou schůzku s poradcem předsedy.

Zpočátku pasivní KDU-ČSL se později veřejně zastala (díky europoslanci Zdechovskému a poslanci Výbornému) několika cenzurou postižených autorů, nicméně jasný postoj chybí a příliš často naskakuje na narativ dezinformační hysterie a celounijního řešení. Místo legislativního opatření preferuje „vzájemný dialog a porozumění, které může vyústit k vzniku společného memoranda“. Za ČSSD podpořil petiční požadavky předseda klubu Jan Chvojka a petici podepsal tehdejší starosta Znojma. Konkrétnější náměty nebo aktivity bohužel postrádáme.

Speciálním případem jsou Piráti, kteří problematice evidentně rozumějí, avšak do jejího řešení na národní úrovni se jim nechce. Na jedné straně nám vyjadřují podporu řadoví členové a vidíme fundované reakce europoslance Marcela Kolaji na chystanou unijní legislativu DSA. Na straně druhé je zřejmá neochota ke komunikaci a neuvěřitelná vyjádření např. poslance Martínka nebo europoslance Peksy, z nichž vyplývá, že by o naší svobodě projevu měl rozhodovat Evropský parlament.

Pro ostatní strany se zatím jedná o marginální téma. KSČM a Volný blok alespoň podpořili projednávání novely a odpověděli na naši letní pětici otázek. STAN se tématu spíš vyhýbá, případně je podepsán pod společným programem s Piráty, který je svobodě projevu jednoznačně nejvzdálenější. Chválíme pouze poslance Pávka, který opakovaně podpořil schválení novely do druhého čtení. TOP 09 a Přísaha nereagují vůbec a tématu se pravděpodobně vyhýbají.

Otázky pro politické strany

Pokud máte ve volebním programu obranu svobody projevu, jaké konkrétní kroky chystáte?

Budete prosazovat následující legislativní opatření ukládající povinnost pro globální platformy (sociální sítě)?

  • ustanovit pobočku s právní subjektivitou nebo alespoň odpovědnou osobu na území ČR, která by byla partnerem pro komunikaci s orgány státní správy a kterou by mohly české subjekty v případě sporu žalovat,
  • zdůvodňovat omezení služeb,
  • nabídnout zákonný proces rychlé reklamace (odvolání) pro každého uživatele, kterému jsou omezeny služby, a to tak, aby se mohl dovolat svých práv a orgán státní správy mohl ve lhůtě dnů sjednat nápravu?

Jak chcete zajistit, aby se pod záminkou boje proti „dezinformacím“ a „fake news“ neumlčovaly odlišné názory k tématům jako migrace, klima, Covid opatření, rodina, pohlaví, pravomoci orgánů EU aj.?

Jaký je váš postoj k legislativním záměrům Evropské komise, které mají vést

  1. k odstraňování legálního (avšak údajně „zraňujícího“) obsahu na sociálních sítích,
  2. zařazení verbálních projevů tzv. nenávisti mezi závažné trestné činy a odebrání pravomocí členským zemím je vymezit,
  3. zasahování do inzertního online trhu?

Budete je podporovat?

Považujete definici nenávisti v našem právním řádu za srozumitelnou? Jak chcete zabránit zneužití tohoto pojmu ke kriminalizaci jakékoli kritiky namířené vůči politikům, ideologiím nebo příslušníkům menšin?

Více na www.sosp.cz/postoje-politickych-stran-2021/