„Peklo zamrzlo.“ Schillerová i Kalousek kritizují Jurečku. Jde o drahé energie

Chci masivní podporu pro lidi zasažené energetickou krizí, od ledna. Řekl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Toho obratem zkritizoval někdejší ministr financí Miroslav Kalousek, který uvedl, že masivní podporu ministr rozhodně nespustí, protože vláda bude v rozpočtovém provizoriu. Na jeho stranu se snad vůbec poprvé postavila rovněž někdejší šéfka státní kasy Alena Schillerová.

Program podpory by podle Jurečky měl začít v lednu, rozšířen by měl být například příspěvek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Další detaily návrhů nekonkretizoval. S prvními návrhy by se vláda měla zřejmě seznámit už tuto středu, schvalovat je bude však až za týden.

„Situace lidí postižených energetickou krizí je vážná, dnes jsem měl několik jednání i s kolegy z vlády. Konkrétní pomoc představíme na vládě 29.12. Klíčová je rychlá pomoc. Masivní podporu musíme spustit v lednu, rozšíříme parametry pomoci v rámci příspěvku na bydlení a MOP," uvedl Jurečka.

Proti tomu se vymezil někdejší šéf poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Ve vší úctě, pane Jurečko: Masivní pomoc v lednu nespustíte, protože budete mít rozpočtové provizorium. Ledaže byste si vysvětlovali zákon 218/2000 Sb. mimořádně kreativně, což by mě dost mrzelo, protože vládu zákona mám za prioritu číslo jedna,“ napsal Kalousek.

Ke Kalouskovu názoru se přidala i ministryně financí v nedávné vládě premiéra Andreje Babiše Alena Schillerová. Jak ona, tak Babiš přitom byli ještě v době jeho mandátu ve sněmovně s Kalouskem často v ostrém sporu. „Peklo zamrzlo, souhlasím s Miroslavem Kalouskem,“ napsala na Twitteru Alena Schillerová.

Peklo zamrzlo, souhlasím s @kalousekm 🤔⤵️ https://t.co/h7jiShzxS4

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) December 21, 2021

Schillerová je dlouhodobou kritičkou rozpočtového provizoria, které vláda plánuje. Rozpočet, který do sněmovny přinesla ještě v pozici ministryně financí, poslanci nové vládní koalice odmítli. „Budeme muset vyplácet covidové programy, které se v provizoriu vyplácet nedají,“ apelovala na začátku prosince Schillerová, podle níž by řešením bylo současný návrh rozpočtu schválit a následně ho měnit novelizacemi a pozměňovacími návrhy.

Cena v příští roce prudce poroste

Energie v Česku prudce zdražují. Po nedávném ukončení činnosti společnosti Bohemia Energy muselo navíc kolem 900 000 odběratelů přejít k dodavatelům poslední instance, u kterých se jim zálohy násobně zvedly. Stejně jsou na tom i klienti dalších firem, které s dodávkami skončily.

Nová vláda Petra Fialy (ODS) k cenám energií ustavila skupinu ministrů, která jedná o možných variantách pomoci. Její součástí jsou ministři průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Jurečka.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) poroste cena elektřiny v příštím roce o 30 až 50 procent, cena plynu o 50 až 70 procent. Podle předchozí vlády má na zdražování vliv hlavně rostoucí cena emisních povolenek, které mají vliv na cenu energie 20 až 30 procent. Bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) poslala v minulých týdnech Sněmovně návrhy tří zákonů ke zmírnění dopadů růstu cen, a to o snížení DPH, o obchodování s povolenkami a o podporovaných zdrojích energie. Sněmovna je však nakonec neprojednala. Jurečka tehdy uvedl, že předlohy vlády ANO a ČSSD v demisi jsou plošným rozdáním peněz a nepomůžou lidem, kteří pomoc kvůli cenám elektřiny a plynu skutečně potřebují. Vyslovil se pro adresnou pomoc lidem, kteří by se ocitli kvůli vysokým cenám energií v tíživé finanční situaci.

Cena emisních povolenek v Evropské unii vystoupila v polovině týdne na více než 90 eur za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry a podle analytiků by mohla do konce letošního roku vzrůst na 100 eur (více než 2500 Kč) za tunu.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, zároveň umožňuje podnikům získat nebo koupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.