Čeští Piráti vyzvali Británii, aby Assangeovi poskytla lékařskou péči
WikiLeaks
NOVÉ
Foto: Reuters
Předseda Pirátů Ivan Bartoš dnes britskému velvyslanci v Česku Nicku Archerovi předal dopis s žádostí pirátských poslanců a europoslanců, aby byla zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu poskytnuta lékařská péče. Piráti zároveň vyzvali britské úřady, aby Assange nevydávaly do Spojených států, kde mu hrozí „politická perzekuce“. Strana to uvedla v tiskové zprávě.
„Julian Assange podle nás potřebuje lékařskou péči, nikoliv vězení,“ uvedl Bartoš po setkání s britským velvyslancem. Piráti se tak připojili k výzvě více než 60 lékařů, kteří reagovali na mediální zprávy z tohoto týdne o znepokojivém fyzickém i psychickém stavu Assange.
Piráti se rovněž vyslovili proti vydání zakladatele WikiLeaks americké justici. „Odmítám jeho vydání do Spojených států, kde mu hrozí politicky motivovaná perzekuce. Jsem proti jakémukoliv vydávání občanů, jejichž provinění spočívá v tom, že upozornili na nezákonné jednání státních autorit. Informace whistleblowerů považujeme naopak za zásadní pro dodržování lidských práv v demokratických zemích,“ dodal šéf Pirátů s tím, že požádal o zprostředkování osobní schůzky s Assangem.
Assange zadržují britské úřady od dubna 2019, kdy mu Ekvádor zrušil azyl, pozastavil občanství a ukončil jeho sedmiletý pobyt na ambasádě v Londýně. Soud v Londýně koncem října zamítl Assangeovu žádost o odklad konečného řízení o jeho vydání do Spojených států, stání tak začne 25. února příštího roku.
Spojené státy nejprve Assange obvinily z průniku do počítačů ministerstva obrany, za což mu hrozilo maximálně pět let vězení. V květnu však Washington obvinění rozšířil o další téměř dvě desítky trestných činů včetně nezákonného zveřejnění tajných dokumentů, kterým Assange údajně ohrozil americkou bezpečnost. Pokud by jej soud shledal vinným ze všech, hrozilo by mu až 175 let ve vězení.
Internetový portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat, v roce 2010 získal a zveřejnil stovky tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války a tajných depeší amerického ministerstva zahraničí. Dokumenty serveru poskytl vojín Bradley Manning, který byl za vyzrazení důvěrných informací v roce 2013 odsouzen k 35 rokům vězení.
