Katedrála Notre-Dame je asi o 60 % méně odolná vůči vichru. Češi vybírají peníze na obnovu
Poškozená katedrála
NOVÉ
Foto: Veronika Richterová
Pařížská katedrála Notre-Dame, kterou minulý týden vážně poškodil rozsáhlý požár, je teď mnohem méně odolná proti náporům silného větru. Kvůli zničené střeše, oslabenému zdivu a propadlým klenbám nyní stavba v pořádku přečká vítr o rychlosti kolem 90 kilometrů za hodinu, zatímco dříve dokázala odolat i větru až 222 kilometrů v hodině. Agentuře AFP to ve čtvrtek po statickém průzkumu řekl expert na stavební mechaniku Paolo Vannucci.
Vannuci, který je profesorem univerzity ve Versailles, gotickou katedrálu dobře zná. V roce 2016 vedl tým, který připravoval zprávu o požárních rizicích. Z dostupných dat mu vyšlo, že chrám má nyní asi o 60 procent nižší odolnost proti větru než v době před požárem. Podle něj by bouře se silnými poryvy větru mohla nyní způsobit zřícení některých částí zdiva katedrály, zejména vyšších partií hlavní lodi, kde se nacházejí okna.
„Notre-Dame skutečně přišla o schopnost odolat (větru). Klenby byly vystaveny vysokým teplotám, kameny a malta jsou poškozené,“ řekl Vannuci. Podle něj to značně snížilo pevnost stavby v tlaku, což je jedna ze základních veličin, kterou statici při posuzování stavby zkoumají. Zdůraznil však, že jeho varování vzniklo pouze na základě simulací s odhadovanými hodnotami, protože přesné výsledky mnoha měření ještě nejsou známy.
Požár v Notre-Dame kompletně zničil střechu a věžičku nad křížením lodí. Kvůli ohni se propadla i část kleneb. Přípravné práce pro rekonstrukci katedrály, která bude celkem trvat pět až šest let, už začaly. Za nejpravděpodobnější příčinu vzplanutí chrámu vyšetřovatelé považují zkrat na elektrickém vedení.
Rudolfinum vybralo na 400 tisíc
Po požáru se ve světě zvedla mezi lidmi velká vlna solidarity a na pomoc vyhořelé katedrále vznikla řada sbírek. Na benefičním koncertu v pražském Rudolfinu, který se konal 23. dubna, se vybralo téměř 400 000 korun. Koncert byl součástí sbírky, kterou vyhlásilo Národní technické muzeum za podpory ministerstva kultury, pražského magistrátu a Univerzity Karlovy. Připojila se i Česká filharmonie (ČF). Výtěžek podle pořadatelů poputuje pařížskému arcibiskupství.
