Jako první našel odvahu a předběhl dobu. Vzal skalpel, říznul do mrtvého těla

Slovenský lékař, politik a filozof Ján Jesenský (někdy také Jan Jessenius) se mrtvol nebál, naopak díky svému troufalému kroku významně napomohl k rozvoji anatomie a inspiroval další lékaře po celé Evropě. První veřejná pitva v českých zemích, která se odehrála v Rečkově koleji 8. června roku 1600, tehdy vyvolala jak nadšení ze strany odborné veřejnosti, tak pohoršení a kritiku od laiků.

Samotná pitva na těle odsouzeného oběšence se konala na univerzitní půdě a trvala celých pět dní, od 8. do 12. června roku 1600. Pitvu tak realizoval o 32 dříve než nizozemský lékař Nicolaes Tulp, jehož přednášku zvěčnil malíř Rembrandt. Podle historiků Jesenského pitvu vidělo celkem až pět tisíc lidí ze všech různých společenských vrstev, od vrcholných akademiků tehdejší doby po běžné měšťany. Přednášku o pitvě následně Jesenský vydal také tiskem.

Veřejnost přijala první veřejnou pitvu na českém území rozporuplně. Akademici byli ze zákroku v Rečkově koleji v centru Prahy nadšení – považovali to nejen za příležitost získat nové poznatky, ale také zvednout prestiž Univerzity Karlovy coby významného učiliště na evropské půdě. V případně laického publika šlo o úplný opak a zásah na mrtvole tvrdě odsuzovali jako něco pohoršujícího.

Jesenský ve veřejných pitvách pokračoval i následující roky. V roce 1617 se stal také rektorem Karolina, později působil také na císařském dvoře jako osobní lékař Rudolfa II. i Matyáše Habsburského, k českým zemím měl tedy velmi blízko.

Stačilo ale pár let a postavil se proti Habsburkům. Jesenský byl totiž významnou figurou stavovského povstání, což ho ale dovedlo k neveselému konci. Po bitvě na Bílé hoře byl obviněn z urážky majestátu a 21. června 1621, při známé popravě 27 českých pánů na Staroměstském náměstí, mu byl vyříznut jazyk a následně sťata hlava.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Chlapec v kómatu i náhlé úmrtí. Ministra postup zdravotníků šokoval