Pokračujte v dobré práci, řekl Putin ruským špionům

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ocenil "věrné a odvážné" ruské špiony a povzbudil je podle médií slovy, že rozvědka je mimořádně důležitá pro ochranu země a spolu s dalšími bezpečnostními složkami představuje záruku "suverénního, demokratického a nezávislého rozvoje". Putin, který za pandemie jen vzácně opouští svou rezidenci u Moskvy, hovořil v centrále civilní rozvědky SVR, která v těchto dnech slaví 100. výročí své existence. Dnešek je v ruském kalendáři profesních svátků označen jako Den pracovníků bezpečnostních služeb.

Někteří počítačoví experti tvrdí, že ruská zpravodajská služba SVR mohla stát za bezprecedentním útokem na americké vládní počítačové systémy, poznamenala agentura Reuters. Zodpovědnost za tento útok připsal Rusku i americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Kreml vždy popíral zapojení Moskvy do kybernetických útoků proti Západu a i teď ujišťuje, že Rusko nemělo s tímto posledním nic společného.

"Vím, o čem tady mluvím. Velmi vysoko hodnotím obtížné profesionální operace, které byly provedeny," řekl Putin, který býval důstojníkem sovětské tajné služby KGB. "Největší pozornost je třeba věnovat informační bezpečnosti, boji proti extremismu a korupci," dodal.

Rozvědčíkům rovněž vzkázal, aby věnovali zvláštní pozornost rizikům, která představují konflikty "doutnající" poblíž hranic země.

Reuters připomněl v této souvislosti konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem kvůli Náhornímu Karabachu a pokračující protivládní protesty v Bělorusku, které Rusko vnímá jako spojence proti NATO.

"Očekávám, že SVR bude nadále pružně reagovat na vysoce proměnlivý mezinárodní kontext, bude se aktivně podílet na identifikaci a neutralizaci potenciálních hrozeb a na zlepšování kvality svých analytických materiálů," řekl Putin.

Agentura DPA poznamenala, že šéf SVR a blízký důvěrník ruského prezidenta Sergej Naryškin (66) musí být zručný v obraně před obviněními, která ze Západu přicházejí téměř každý den a která Putinovy špiony spojují mimo jiné s hackerskými útoky, vměšováním do voleb a či vraždami oponentů Kremlu. Odpověď Moskvy bývá vždy stejná: Rusko nic takového nedělá.

Stejně jako Putin i Naryškin sloužil v KGB, ale to prý nemělo nic společného se scénami z filmů o Jamesi Bondovi. "Takové akční filmy jsou velmi vzdálené práci tajných služeb," prohlásil Naryškin a za hlavní úkol označil shromažďovat tajné informace, zaznamenávat vnější hrozby, analyzovat vývoj a chránit ruský stát. Velká síť špiónů, kterou si nemůže dovolit každá země, je podle jeho slov především "zlatý poklad".

Předchůdkyni dnešní ruské rozvědky zřídil svým rozkazem komunistický revolucionář Felix Dzeržinskij, zakladatel tajné služby zvané nejprve Čeka, později NKVD a KGB, jeden z nejhorších sovětských katů a dodnes uctívaný idol příslušníků ruských služeb, stále nazývaných "čekisty", připomněla DPA. Nicméně krvavá stránka historie tajné služby zůstává při oslavách v pozadí a důraz se klade na "hrdiny-špiony", kteří získali atomová tajemství z USA či na "cambridgskou pětku", včetně slavného dvojího agenta Kima Philbyho. Výročí připomínají televizní dokumenty, celovečerní filmy a výstava o špionech, kteří pomohli za druhé světové války Sovětskému svazu porazit nacistické Německo. Připomínán je také špičkový sovětský agent Rudolf Abel alias William Fisher, který byl chycen v USA, ale předán při první výměně zajatců studené války v roce 1962 na "mostě špionů" mezi Berlínem a Postupimí.

Podobné výměny pokračují i v současnosti. Nejpozoruhodnější případ od konce studené války se odehrál v roce 2010 ve Vídni, kde vyměnili Annu Chapmanovou a dalších devět ruských agentů, kteří se přiznali ke špionáži, za čtyři Rusy uvězněné ve vlasti kvůli špionáži pro Západ, včetně plukovníka armádní rozvědky GRU Sergeje Skripala, později přiotráveného v Anglii jedovatou látkou novičok.