Přesuny v rozpočtu. MPSV chce využít část peněz z hmotné nouze na příspěvek na péči

Ministerstvo práce chystá přesuny ve svém letošním rozpočtu. Část sumy na dávky v hmotné nouzi chce přesměrovat do příspěvků na péči, na který mu chybí peníze. Celkem to má být 1,17 miliardy korun. Záměr by měla v pondělí projednat vláda. Zabývat se bude žádostí pro rozpočtový výbor, aby s přesunem peněz souhlasil.

Ministerstvo práce má podle schváleného zákona o rozpočtu letos ve své pokladně na příspěvky na péči 26,6 miliardy korun. Dávky pro lidi, kteří jsou nejvíc odkázaní na pomoc okolí a nepobývají v ústavech, se v tomto roce zvyšovaly. Potřebných také přibývá, výdaje tedy rostou. U pomoci v hmotné nouzi se ale naopak v posledních letech výrazně snižují. Resort má na dávky pro chudé ve schváleném rozpočtu 6,63 miliardy, do konce září podle zprávy o vyplacených dávkách úřady práce rozdělily 3,35 miliardy. Zbývá tedy téměř polovina peněz.

"Na základě dosavadního vývoje čerpání lze předpokládat, že výdaje na příspěvek na péči dosáhnou za rok 2019 výše 30 miliard korun," uvedlo ministerstvo v žádosti rozpočtovému výboru. Podle resortu zásadní vliv na nárůst výdajů má letošní navýšení dávky.

Příspěvek na péči se vyplácí ve čtyřech výších, a to podle závislosti na pomoci. Senioři či dospělí postižení pobírají 880, 4400, 8800 a 13.200 korun a děti 3300, 6600, 9900 a 13.200 korun. Dvě nejvyšší dávky se letos zvedaly těm, kteří nepobývají v ústavu. Jim se nejvyšší příspěvek upravil od dubna o 6000 korun, druhý nejvyšší pak od července o 4000 korun.

Resort v textu používá jiná čísla, než jsou ve schváleném zákoně o rozpočtu či ve zprávě o vyplacených dávkách. Podle žádosti má ministerstvo na příspěvky na péči 28,83 miliardy korun a do třicetimiliardové sumy mu chybí právě částka 1,17 miliardy, kterou chce vzít z peněz na pomoc v hmotné nouzi. Úřad uvádí, že na ni do konce září vyplatil 3,43 miliardy a po změnách bude letošní částka na výdaje na pomoc v nouzi činit 5,97 miliardy.

Čtěte také: Babišovi se ve sněmovně nelíbí. Na písemných interpelacích premiér chyběl z 90 %