Janša neuspěl. Volby ve Slovinsku vyhrálo liberálně zelené hnutí v čele s Golobem
VOLBY VE SLOVINSKU
Nedělní parlamentní volby ve Slovinsku vyhrálo liberálně zelené Hnutí Svoboda (Gibanje Svoboda) s 34,3 procenta hlasů. Druhá skončila Slovinská demokratická strana (SDS) dosavadního premiéra Janeze Janši s 23,8 procenta. Po sečtení 98 procent odevzdaných hlasů o tom informovala agentura Reuters. Vládnoucí uskupení už uznalo porážku a Janša, kterého kritici označují za pravicového populistu, tak podle všeho v čele vlády 2,1 milionové země brzy skončí.
Prvotní odhady hovořily o tom, že by si Hnutí Svoboda mohlo přijít dokonce až na 35,8 procenta hlasů a SDS jen na 22,5 procenta. I tak je ale hlasování považováno za jasný úspěch politického nováčka a někdejšího manažera Roberta Goloba, který hnutí vedl do jeho prvních parlamentních voleb. Agentura APA očekává, že by se měl stát příštím ministerským předsedou.
"Dnes lidé tancují. Zítra je nový den a od zítřka budeme tvrdě pracovat, abychom tuto důvěru ospravedlnili," vzkázal voličům Golob, podle něhož hlasování ukázalo, že si lidé skutečně přejí změnu. Janša v projevu ke svým stoupencům uznal porážku a gratuloval vítěznému hnutí. "Je zřejmé, že lidé znovu vsadili na novou tvář," prohlásil místopředseda SDS Aleš Hojs.
K sestavení vlády bude Hnutí Svoboda potřebovat koaličního partnera. Jeho hledání by mělo usnadnit to, že už před volbami daly některé strany najevo, že s Janšou po hlasování určitě spolupracovat nebudou.
K hlasování přišlo 68 procent z 1,7 milionu oprávněných voličů, uvedla podle Reuters volební komise. Do parlamentu by se měli dostat ještě křesťanskodemokratické a dosud koaliční Nové Slovinsko se sedmi procenty, sociální demokraté s více než šesti procenty a Levice se čtyřmi procenty hlasů.
Janšovi kritici vyčítají, že kopíruje autoritářský styl vládnutí maďarského premiéra Viktora Orbána, a podrývá demokratické principy. Janša, mezi jehož politické vzory patří i bývalý americký prezident Donald Trump, tato obvinění odmítá. Premiérem byl už v letech 2004-2008 a 2012-2013. Nyní balkánskou zemi vede od roku 2020.