Komunisté o válce raději mlčí. „Ukrajinci nás zachránili před spojením Ruska a Číny“

KONEC VELKÉHO PARTNERSTVÍ

Komunisté o válce raději mlčí. „Ukrajinci nás zachránili před spojením Ruska a Číny“
Prezidenti Ruska a Číny, Vladimir Putin a Si Ťin-pching. Foto: Shutterstock
1
Svět

Jakub Fujáček

Rusko a Čína platily krátce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu za strategické spojence ve všech oblastech. Chuť Číny podporovat politiku Vladimira Putina se ale zřejmě s každým dalším dnem neúspěšného tažení na Ukrajinu vytrácí. Také během probíhajícího 20. sjezdu komunistické strany se o válce oficiálně raději vůbec nemluví. „Číňané sázeli na to, že Rusové na Ukrajině rychle uspějí. To by dávalo Číně dobrou příležitost třeba pro obsazení Tchaj-wanu,“ říká Lukáš Dyčka z Baltic Defence College.

Ještě začátkem února, kdy ruský prezident Vladimir Putin s čínským protějškem Si Ťin-pchingem podepsali u příležitosti zahájení zimní olympiády společnou deklaraci o budoucnosti mezinárodních vztahů, v níž vyhlásili spojenectví „které nemá žádné limity ani zapovězené oblasti spolupráce“, byly obě země považovány za nerozdělitelné strategické partnery, což platilo i v prvních dnech války.

Čínský režim měl podle zahraničních agentur dokonce o invazi vědět předem, přičemž čínský prezident údajně požádal Putina, aby se začátkem invaze počkal až po skončení olympiády v Číně.

Po téměř osmi měsících trvání „speciální operace“ na Ukrajině se ale zdá, že chuť Číny paktovat se s Ruskem se pomalu vytrácí. Podle Lukáše Dyčky, který přednáší vyšším důstojníkům Severoatlantické aliance na Baltic Defence College v Estonsku a dříve působil jako poradce na ministerstvu obrany, nezůstává Rusku už mnoho opravdových spojenců.

„Rusko má pouze spojence typu Běloruska, Severní Koreje nebo Íránu, takže je v podstatě samo. Ta čínská neochota jim podat pomocnou ruku není dána jen tím, že by byli závislí na Západu, ale spíš tím, že Rusové výrazně prohrávají a ukazují, že jsou relativně neschopní. Svým způsobem nás Ukrajinci zachránili od toho, aby se Rusové s Číňany spojili proti Západu,“ říká Dyčka v rozhovoru pro deník Echo24.

Čína podle něj pochopila, že na obsazení Tchaj-wanu není nejlepší čas. „Nikdo nechce být viditelným partnerem někoho, kdo prohrává tak jasně, jako dnes prohrávají Rusové. Ještě před válkou, například v průběhu olympijských her ale Čína deklarovala vzájemné spojenectví s Ruskem poměrně silně. Myslím, že Číňané sázeli na to, že Rusové na Ukrajině rychle uspějí a že to bude pro Západ rána, protože se ukáže jako neschopný a pomalý. To by dávalo Číně dobrou příležitost třeba pro obsazení Tchaj-wanu. Ale najednou se ukázalo, že Západ je schopný se relativně rychle mobilizovat a efektivně Ukrajině pomoci,“ dodává.

Chystá Čína vlastní speciální operaci?

Americký ministr zahraničí Antony Blinken nicméně varoval, že Čína stále plánuje spustit vlastní „speciální vojenskou operaci“ a připojit nárokovaný Tchaj-wan v kratším horizontu, než se původně očekávalo.

„Namísto udržování statu quo, který se roky budoval, se Peking rozhodl k radikální změně a status quo už nadále nehodlá akceptovat. Padlo rozhodnutí, že ostrov k sobě připojí v mnohem kratším čase, než se původně zamýšlelo,“ citoval Blinkena dva dny po začátku 20. sjezdu Komunistické strany Číny britský The Guardian.

Právě za slova mířící k Tchaj-wanu sklidil čínský prezident během svého úvodního projevu nejdelší potlesk. Prohlásil například, že „sjednocení vlasti musí být a bude dosaženo“. „Budeme i nadále usilovat o mírové znovusjednocení, ale nikdy neslíbíme, že se vzdáme síly. Vyhrazujeme si právo použít k tomu všechny prostředky,“ řekl také Si Ťin-pching.