komentář petra holuba
komentář
Foto: Facebook OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti
ZÁPLAVY V ČESKU
Zářijové záplavy v Česku způsobily celkové škody za zhruba 65 až 70 miliard korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk ...
22:22
21:25
20:38
19:38
18:51
18:44
17:51
17:07
16:33
16:02
„Je smutné, že slovenští Maďaři v sobotu ztratili své zastoupení ve slovenském parlamentu,“ litoval přední slovenský novinář Matúš Kostolný. Opravdu, poprvé od vzniku samostatného Slovenska nebudou mít jejich strany jediného poslance a to lze považovat vedle porážky dlouholetého premiéra Roberta Fica za hlavní výsledek víkendových voleb. Přesto není třeba slovenské Maďary litovat. Jejich voliči sehráli roli „king makera“ pro budoucího premiéra Igora Matoviče a nový lídr Slovenska na to může zapomenout jen za cenu značné politické škody.
Většina Slováků se raduje, protože změna je život – a jim se podařilo po čtrnácti letech vyměnit premiéra. Svržením Roberta Fica ve jménu protikorupčního boje, který si za cíl vytkl především vítěz voleb Matovič, také může slovenská společnost překonat trauma z vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Takovou radost nemůže Čech chápat, stejně jako různá zákoutí politiky za řekou Moravou. Přesto se mu při poslechu povolebních debat na Slovensku okamžitě zpřítomní zkušenost z roku 2013, kdy zase Češi v rámci protikorupčního boje svrhli pravicové strany. Lidé se tehdy radovali, že prohnilá reprezentace míří k propadlišti dějin, a vítězové voleb byli oslavováni jenom z toho důvodu, že tam „zkorumpované“ politiky poslali. Stejně jako se to dnes děje v Matovičově případě na Slovensku. Dalším dějstvím ovšem v Česku bylo, že během pár let ovládla korupce politiku definitivně. Scénu plnou slabých a programově vyprázdněných stran snadno převálcovaly ekonomicko-politické konglomeráty, které mají jediný zájem a tím je přístup ke státnímu rozpočtu.
Budoucímu premiéru Matovičovi lze jenom přát, aby sestavil vládu pokud možno nezávislou na zájmech velkých firem přisátých na státní rozpočet. Předpokladem k tomu je nepochybně udržet podporu těch, kdo volili jeho stranu Obyčajní ľudia, známou též pod zkratkou OĽaNO. Seznam jeho voličů je přitom tak výjimečný, že může pro slovenskou politiku znamenat nový počátek, stejně jako může být účelovým slepencem, který přežije v průzkumu preferencí jen pár měsíců. Obyčajní ľudia se totiž stali v historii nezávislého Slovenska první stranou složenou z rodilých Slováků, kterou volila místní maďarská menšina.
Pozice slovenských Maďarů je ve srovnání s poměry jinde v Evropě mimořádná. Kontinent byl rozparcelován podle národnostních hranic, oni přesto tvoří desetinu obyvatelstva státu jiného národa. Proto strany maďarské menšiny hrály vždycky významnou roli v bratislavském parlamentu i při sestavování vlád. V novém století jejich zisky nikdy neklesly pod jedenáct procent a alespoň jedna ze stran vždy překonala pětiprocentní kvorum, nutné pro vstup do sněmovny. Fungovalo to až do minulé soboty, kdy je dohromady volilo šest procent voličů. Katastrofální pád přitom zaznamenala strana Most-Híd, která přišla o pět procent hlasů. Její voliči však neodešli k druhé menší straně SMK, ale podpořili ve velké většině Matovičův projekt.
Přesvědčivým příkladem je okres Dunajská Streda, kde žije 77 procent Maďarů. SMK ve volbách 2016 i 2020 získala něco přes 40 procent hlasů, Most měl před čtyřmi lety 35 procent, teď však jeho zisk poklesl na polovinu. „Slovenské“ strany včetně Ficova Smeru jen paběrkovaly a od posledních voleb se jejich zisk nezměnil, s jedinou výjimkou Matovičovy strany, která vyrostla ze 4 na 16 procent. Jinde než u Mostu nemohla voliče vzít.
Echo
Na celém Slovensku se zisk strany Obyčajní ľudia zvětšil od minulých voleb z jedenácti na pětadvacet procent a nejen příklad z Dunajské Stredy ukazuje, že třetinu vzestupu zajistili dosavadní voliči maďarského Mostu. Bez jejich podpory by Matovičovo vítězství nad Ficem nebylo tak velkolepé, pokud by se vůbec konalo. Na tom je leccos nepochopitelného. Sám Matovič nikdy požadavky maďarské menšiny nepodporoval, v kampani se na ni nezaměřil a zisk jejích hlasů ani nezmínil. Namísto toho vzestup své popularity připisuje dosavadním nevoličům. Přesto se on sám i celá politická scéna musí vyrovnat s novým fenoménem. Je pravda, že maďarské strany vypadly ze hry, role maďarských voličů však posílila, protože právě jejich podporou vyhrál Matovič premiérské dostihy.
Maďary nejde na Slovensku přehlédnout nejen pro jejich počet a dosavadní politické aktivity, ale také pro jejich ekonomickou sílu, která čerpá z kontaktů s elitou jejich národního státu za řekou Dunajem. Není náhodou, že největším příjemcem evropských dotací se na Slovensku stal podnikatel maďarské národnosti. Příští premiér proto nemůže o svém vztahu ke slovenským Maďarům dlouho mlčet. Může se prohlásit za jejich politického představitele, protože mu koneckonců odevzdali své hlasy, případně konzultovat své kroky s jejich mimoparlamentní reprezentací. Anebo se o ně nemusí starat a počká, až se v kuloárech ozvou ti nejvlivnější maďarští podnikatelé, kteří dosud patřili do ekonomicko-politické elity Slovenska. To je ovšem krok směrem k udržení dosavadních skrytých vazeb mezi politikou a byznysem. Matovičovu strategii nejde zvláště z Česka předpovídat, v každém případě jsou nejen preference, ale celá jeho další cesta závislé na postoji k domácím Maďarům.
TREST PRO SLOVENSKÉHO EXPREZIDENTA
EUROPOSLANEC BLAHA
