Podzimní vlna koronaviru se možná opozdí, záležet bude i na počasí, říká ministerstvo

Podzimní vlna koronaviru zcela jistě přijde, mohla by se ale opozdit. Uvedlo to pro Echo24 ministerstvo zdravotnictví s tím, že za zpoždění nástupu vlny pandemie může letní vzestup šíření infekce. Průběh podzimní vlny nicméně podle tiskového mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba závisí na řadě faktorů, včetně počasí v září. V souvislosti s případnou vysokou mírou nákazy se hovoří také o problémech, které by karantény a preventivní opatření mohla způsobit domácnostem, respektive s jejich účty za energie.

„Vzhledem k proběhlé letní vlně onemocnění covid-19 očekáváme, že by nástup podzimní vlny mohl být mírně opožděn – samozřejmě za předpokladu, že zde zůstanou stejné varianty viru jako v létě,“ uvedl pro Echo24 Jakob s tím, že zatím jde spekulaci, protože průběh podzimní vlny bude záviset na mnoha faktorech, mimo jiné i na vývoji počasí v září a také na tom, jak se podaří imunizovat populaci včasným očkováním.

„V tuto chvíli není možné predikovat jaká mutace zde bude převládat a jak bude ovlivňovat zatížení zdravotního systému. Naším cílem je během podzimního období maximálně zpřístupnit očkování bivalentními vakcínami a tím předejít rizikům spojeným s vysokou zátěží zdravotního systému. Informační systém kontrolující vývoj epidemie je plně funkční, sledování a hodnocení provádíme denně,“ řekl deníku Echo24 Jakob. Nedoplnil, zda ministerstvo plánuje nějaké další opatření, ministr Vlastimil Válek opakovaně připomíná, že ministerstvo doporučuje nošení respirátorů nebo roušek na rizikových místech, jako jsou zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče.

Jednotlivá města je podle něj mohou zavést také například v hromadné dopravě, pokud bude v daném městě vyšší výskyt nákazy. Opatření by ale neměla být plošná. Podle Válka může přijít vlna v listopadu.

Pandemie koronaviru způsobila české ekonomice v posledních více než dvou letech hluboké problémy, během nadcházející zimy ale bude zřejmě největší problém z ekonomického hlediska energetická krize způsobená invazí Ruska na Ukrajinu. Jakékoliv další umrtvení ekonomiky způsobené koronavirem by mohlo pro řadu podniků devastující.

Analýza Institutu pro politiku a společnost, kterou má Echo24 k dispozici, uvádí, že globální i česká ekonomika zažívají nelehké časy. „Na ztráty způsobené pandemií covid-19 a s ní spojené narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů navázala invaze Ruské federace na Ukrajinu. Ta eskalovala dřívější problémy a přinesla problémy nové. Pojmy jako inflace či energetická krize tak patří mezi nejdiskutovanější témata nejen v rámci České republiky,“ uvádí analytik Roman Máca.

„Současné predikce budoucího vývoje jsou mimořádně rizikové a nejisté. Hlavní proměnnou, která vývoj v následujících měsících může ovlivnit, je vývoj situace na Ukrajině,“ uvádí analýza s tím, že je existují tři různé scénáře, včetně dlouhotrvajícího konfliktu, který by postupně mohl znamenat další ochlazení ekonomiky a propad nálady spotřebitelů. Podle odborníků by nicméně mohla pro řadu podniků být kritická i nová vlna koronaviru.

„Současnou inflaci, kterou můžeme sledovat ve vyspělých ekonomikách, je jednoznačně možné považovat za inflaci neočekávanou, tedy její náklady jsou o to vyšší. Pro globální ekonomiku je pro následující období klíčové, aby nabídka dohnala poptávku a zklidnily se tyto silné inflační tlaky. Politicky nerozumným krokem by bylo opustit energetickou burzu v Lipsku,“ uvedl Máca.

Problém pro domácnosti i školy

Nová vlna koronaviru by ale zřejmě dopadla i na domácnosti a školy, protože by řadě lidí z důvodu opětovných karantén narostla nutnost pracovat z domova a tím by lidem narostly výdaje za energie, protože by museli topit, svítit nebo nabíjet počítač i přes den. Na tuto situaci se připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Šéf tiskového oddělení MPSV pro Echo24 Jakub Augusta minulý týden uvedl, že resort Mariana Jurečky (KDU-ČSL) připravuje novelu zákoníku práce, která bude upravovat mimo jiné i práci z domova.

„Novela by měla obsahovat podmínky dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o práci na dálku, která by měla být povinně sjednána písemně. Zákoník bude nově výslovně bude řešit vypověditelnost takové dohody. Upraví se také povinnost zaměstnavatele hradit náklady, které vzniknou zaměstnanci v souvislosti s prací na dálku (dosud to plynulo z obecné úpravy, že zaměstnavatele nemůže přenášet náklady na zaměstnance),“ řekl pro Echo24 Augusta.

„Pro snížení administrativní náročnosti u zaměstnavatele počítáme s možností úhrady paušálem, a to pro určitý okruh obvyklých nákladů (např. elektřina). Výchozí hodnota paušální částky bude stanovena zákonem a poté upravována vyhláškou v pravidelném či mimořádném termínu podle vývoje konkrétních ukazatelů. Zaměstnavatel v podnikatelské sféře bude moci svým pracovníkům poskytnout dokonce paušální částku vyšší, ovšem výsledný rozdíl bude považovaný za příjem zaměstnance pro daňové účely,“ dodal Augusta.

Místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství Markéta Seidlová pro Echo24 uvedla, že je nesmysl, aby se ve školách kvůli šetření plynu netopilo, protože by děti byly nemocné a pro ekonomiku by šlo o kontraproduktivní situaci. Podobný problém hrozí podle odborníků i v souvislosti s novou vlnou koronaviru, pokud budou v karanténě děti, budou s nimi v mnoha případech rodiče zůstat doma, což ovlivní jejich pracovní výkon.

Od začátku epidemie v březnu 2020 bylo v Česku potvrzeno přes 4,04 milionu případů nákazy novým typem koronaviru. Do tohoto počtu není zahrnuto 306 800 případů, kdy se někdo nakazil opakovaně. S potvrzenou nákazou dosud zemřelo 40 814 lidí.

Vakcínou proti těžkému průběhu onemocnění bylo v Česku plně naočkováno zhruba 6,889 milionu lidí. První posilující dávku dostalo 4,297 milionu lidí a druhou přes 157 000. V úterý bylo naočkováno 5435 dávek, z toho 97 procent tvořily posilující dávky. V mezitýdenním srovnání byl úterní počet naočkovaných mírně vyšší.