„Přátelé a přítelkyně.“ O mezích „spravedlivého“ jazyka

„Milí přátelé“ – tak tohle už neříkejte. Správná forma zní „Milí přátelé, milé přítelkyně“. Generické maskulinum „přátelé“, tedy užití mužského rodu pro muže a ženy, se stalo podezřelým. Zvlášť ve veřejných institucích, školství či v některých médiích je patrná snaha ustupovat od slov jako „občané“ či „studenti“ ve prospěch spravedlivějšího „občané a občanky“, „studenti a studentky“.

V Německu jsou dál. Veřejný rozhlas již zavedl inkluzivní jazyk, veřejné instituce jej vyžadují po svých zaměstnancích, studenti, kteří neužívají „spravedlivý“ jazyk, jsou na některých univerzitách sankcionováni ztrátou bodů. Ale nejde jen o akademickou debatu. Německý soud minulý týden řešil žalobu zaměstnance, který má za to, že přišel o své zaměstnání kvůli tomu, že odmítl nové jazykové normy.

V této kauze jde o generické maskulinum „vězni“. Sociolog Klaus Roggenthin, zaměstnanec neziskové organizace pro pomoc pachatelům trestných činů, sepsal publikaci, která měla podpořit propuštěné při orientaci na svobodě. Odmítl přitom užívat dvouslovné pojmenování „vězni a vězeňkyně“. Nezdálo se mu to problematické, vždyť ve výkonu trestu jsou celosvětově z víc než 90 % zastoupeni muži a v Německu to platí dokonce z 95 %. Následovala série konfliktů, která vyústila v propuštění a Roggenthinovu žalobu.

Proti „spravedlivému jazyku“ se v posledních týdnech v otevřeném dopise vymezilo i sedmdesát německých jazykovědců. Odmítají aktivistické zacházení s jazykem, které je v rozporu s jeho funkcí, a varují před politizací vyvolávající společenské konflikty. Tvrzení, že generické maskulinum, například slovo „studenti“, vylučuje ženy, se podle signatářů zakládá na nepochopení gramatiky, a navíc jde o nepatřičnou sexualizaci jazyka.

Ale je generické maskulinum skutečně tak nevinné?

Celý esej Terezy Matějčkové O mezích „spravedlivého“ jazyka si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.