„Zelení“ poslanci chtějí zatrhnout Čechům jádro. Klíčové hlasování v EP bude o prsa, varují europoslanci

PLYN A JÁDRO

„Zelení“ poslanci chtějí zatrhnout Čechům jádro. Klíčové hlasování v EP bude o prsa, varují europoslanci
Evropský parlament zřejmě jen těsnou většinou rozhodne o energetické budoucnosti Evropy. Foto: Shutterstock
2
Svět

Jan Křovák

Velmi napínavé bude pro Česko středeční klíčové hlasování Evropského parlamentu (EP) o zařazení jádra a zemního plynu mezi takzvané zelené investice. Poslanci, kteří mají možnost zamítnout takzvanou taxonomii podporovanou většinou států včetně České republiky, jsou před hlasováním rozděleni na dvě podobně velké skupiny a očekává se velmi těsný výsledek. Pravděpodobnější je podle expertů to, že EP návrh Komise odmítne. To by ale znamenalo, že jaderná energetika by mohla mít na mále, jelikož v dalším legislativním procesu by nový návrh musel směřovat k nějakému kompromisu se "zelenými" europoslanci. Naopak čeští europoslanci věří, že návrh EK velmi těsně projde. V úterý ještě k českým zástupcům hovořil premiér Petr Fiala.

Zařazení jádra a plynu mezi takzvané přechodové zdroje energie navrhla v únoru po dlouhodobém tlaku Evropská komise (EK) s cílem přesvědčit investory, že se do nich vyplatí vložit peníze. Komise tím vyšla vstříc požadavkům velké skupiny unijních zemí včetně Francie, Polska nebo Česka, které chtějí využívat jeden či oba zdroje jako náhradu za uhlí nebo ropu. Ty chce EU v rámci cesty k tzv. klimatické neutralitě z energetického mixu co nejdříve vyřadit. EK svou změnou pobouřila levici, která je přesvědčená o nutnosti zelené Evropy.

Proti schválení plynu a jádra se staví například socialistická frakce Evropského parlamentu, ale zákaz plynu žádá také válčící Ukrajina, která dokáže svůj vliv v Evropě prosazovat. Ukrajinští představitelé, včetně třeba ukrajinského velvyslance v Německu, evropské zákonodárce tlačí podle posledních informací k tomu, aby návrh nepodpořili, protože podpora plynu prý znamená podporu Putinovu režimu.

Nejde ovšem jen o nátlak Ukrajiny. Řada europoslanců se nesmířila s tím, když Evropská komise letos na Nový rok přidala mezi zelené zdroje vznikající taxonomie také plyn a jádro, byť s omezujícími podmínkami. Tito europoslanci nyní cítí příležitost využít situace a se zdůvodněním ukrajinské války odmítnout to, co odmítali už před jejím započetím.

353 hlasů europoslanců rozhodne

Proti návrhu se nicméně staví europoslanci z početně silných frakcí socialistů a zelených, k němuž je potřeba více než polovina ze všech 705 členů EP. Odpůrci taxonomie slavili malé vítězství už při červnovém hlasování ve dvou klíčových parlamentních výborech, které odmítnutí pravidel podpořili poměrem hlasů 76 ku 62. Ke konečnému úspěchu nyní potřebují 353 hlasů.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že podpora plynu zároveň znamená také podporu evropské ekonomiky a zaměstnanosti. „Bavorský svaz průmyslu spočítal, že kompletní vypnutí dodávek ruského plynu by německou ekonomiku v letošním druhém pololetí připravilo o 12,7 procenta jejího ekonomického výkonu. Přišla by tak o 193 miliard eur. To odpovídá 4775 miliardám korun,“ uvedl Kovanda.

Europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová v úterním rozhovoru pro Echo24 uvedla, že situace je více než napínavá a výsledek hlasování zřejmě odhadnout do poslední chvíle s jistotou nepůjde. „Jde o to, že jsme všichni hrozně napjatí a aktivně se to snažíme do poslední chvíle řešit, přesvědčovat poslance z různých stran, zemí a frakcí, aby nepodporovali tu námitku,“ uvedla Vrecionová. „Je to opravdu o prsa, neustále počítáme, jak by to mohlo dopadnout. Zatím to vypadá, že by to o kousek spíše mohlo dopadnout v náš prospěch, ale skutečně si vůbec netroufnu odhadnout,“ dodala europoslankyně pro Echo24.

Podle Vrecionové částečně svůj postoj změnili Němci, kteří nejprve návrh podporovali, protože v něm byl plyn, který nutně potřebují. „Teď se nám zdá, že malinko ustupují z pozic, ale stejně si myslím, že budou potřebovat dovážet třeba zkapalněný plyn,“ řekla Vrecionová s tím, že doufá, že na europoslance ještě zapůsobil v úterý premiér Petr Fiala, který hovořil se zástupci několika frakcí a s českými europoslanci. Ve středu ráno ještě Fiala vystoupí na plénu EP. Hlasovat se pak má ve 12:00.

Český premiér Petr Fiala jednal v úterý s některými poslaneckými kluby EP. Česko je jednou ze zemí, které zatím jádro a plyn nutně potřebují.
Český premiér Petr Fiala jednal v úterý s některými poslaneckými kluby EP. Česko je jednou ze zemí, které zatím jádro a plyn nutně potřebují. Foto: Úřad vlády ČR

Kovanda ve svém komentáři uvedl, že bez ruského plynu Německo letos přijde o zhruba 400 miliard korun měsíčně, přičemž část této ztráty ponese také Česko, coby klíčový obchodní partner Německa. Daný výpadek 400 miliard korun měsíčně navíc v Německu podle zmíněného bavorského svazu průmyslu ohrozí 5,6 milionu pracovních míst, takže až statisíce pracovních míst v ČR.

„Nyní tedy europoslanci odmítající plyn i jádro utvářejí jakousi neformální, ovšem vlivnou alianci s ukrajinskými představiteli, takže zítra (ve středu) návrh Evropské komise opravdu mohou smést ze stolu. Ta by pak musela připravit nový návrh taxonomie, z hlediska ekonomických zájmů České republiky a jejího energetického mixu takřka jistě méně příznivý, než je návrh stávající,“ uvedl Kovanda.

Čeští europoslanci doufají ve zdravý rozum

Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) pro Echo24 potvrdila svou dlouhodobou podporu jádra a plynu. „Zatím to vypadá, že hlasy jsou tady v EP rozdělené 50 na 50, uvidíme ve středu při hlasováni. Osobně na této agendě pracuji přes dva roky a snažím se zasadit o to, aby jádro bylo součástí taxonomie, tedy aby bylo uznáno jako čistý a stabilní zdroj energie, který nám zajisti i energetickou nezávislost,“ uvedla Charanzová. Podle ní jde pro Česko o naprosto klíčové hlasování. „Jádro našim občanům poskytuje doma téměř 40 % energie. Z pozice místopředsedkyně EP jsem také poslala všem europoslancům z naší liberální frakce dopis, kde je žádám o podporu jádra,“ uvedla Charanzová.

Podpořit taxonomii hodlá mimo jiné i jediná česká členka socialistické frakce Radka Maxová, která stejně jako téměř všichni další čeští europoslanci hovoří o tom, že jsou pravidla v českém zájmu. Podle svého vyjádření pro Echo24 věří, že se taxonomii podaří prohlasovat, byť se stejně jako Vrecionová domnívá, že půjde o těsné hlasování. „Vzhledem k současné situaci na trhu s energiemi a jejich dodávkami musíme posílit naši energetickou bezpečnost. Právě proto je důležité uznat jádro a plyn za přechodné zdroje, které přispívají ke zmírňování změn klimatu a mají nižší emise skleníkových plynů, než je průměr v odvětví,“ uvedla pro Echo24 Maxová.

Dodala, že investice pouze do obnovitelných zdrojů nezajistí energetickou bezpečnost, která je nyní potřeba a bude klíčová i v budoucnu. „Ve frakci SD jsme s naším názorem v menšině, ale každý hlas se počítá a tak sháníme hlasy až do konce,“ dodala v úterý pro deník Echo24.

„Neschválení by znamenalo, že žádné investice do plynu a jádra by taxonomii nebyly uznány. To se mi zdá jako malý pragmatický výsledek,“ zdůvodnil svou podporu pro taxonomii například poslanec nejsilnější lidovecké frakce Luděk Niedermayer.

Proti námitce bude hlasovat také europoslankyně Michaela Šojdrová z KDU-ČSL. „Zařazení jádra a zemního plynu mezi zelené investice podle taxonomie EU je třeba posuzovat odborně a nemíchat s ideologií. Proto budu hlasovat proti námitce. Doufám, že zvítězí odbornost a zdravý rozum,“ uvedla Šojdrová.

Stěžejní středeční hlasování Evropského parlamentu se uskuteční v atmosféře vysoce napjaté situace na evropském energetickém trhu. Burzovní cena plynu v EU je nyní na zhruba 16násobku úrovně běžné pro tuto část roku v letech před rokem 2020, tedy před pandemií a válkou. Jen za poslední měsíc plyn v EU zdražil na dvojnásobek. V Německu kolabuje tamní plynárenský kolos Uniper. V pondělí se jeho akcie propadly o takřka 24 procent poté, co vyšlo najevo, že německá vláda uskutečňuje kroky, jež by potenciálně mohly vést k nouzovému znárodnění podniku. Spolková vláda je připravena podpořit Uniper až 5 miliardami eur. Psali jsme o tom zde.

Uniper je největší odběratel ruského plynu v Německu. Jeho současný pád započal v polovině června, když Gazprom, ruský plynárenský monopol ovládaný Kremlem, snížil své dodávky Německu plynovodem Nord Stream 1 o 60 procent. Od Uniperu nakupují ruský plyn také jeho dodavatelé v České republice. Podle Kovandy dění kolem Uniperu podtrhuje, jak je EU závislá na plynu jako takovém.