Nenecháme se zatáhnout do zbrojních závodů, reaguje Rusko na Trumpa
NOVÁ JADERNÁ DOKTRÍNA
AKTUALIZOVÁNO
1
Nová jaderná doktrína USA vyvolává hluboké zklamání, je očividně konfrontační a protirusky zaměřená. V reakci na příslušný dokument, který v pátek zveřejnil Pentagon, to dnes podle agentury TASS uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Upozornilo zároveň, že Rusko podnikne potřebné kroky k zajištění vlastní bezpečnosti.
„Už při prvním pohledu padne do očí konfrontační náboj a protiruské zaměření tohoto dokumentu. S politováním konstatujeme, že USA svou politiku rozsáhlého hromadění jaderných zbraní ospravedlňují poukazováním na modernizaci jaderných sil Ruska a na údajný růst role (našich) jaderných zbraní…,“ uvádí se v komentáři ruské diplomacie.
Ten současně vyzývá USA, aby společně s Ruskem „seriózně hledaly řešení nahromaděných problémů ve sféře podpory strategické stability“. „Samozřejmě budeme nuceni přihlédnout k přístupům, k nimž se nyní uchýlili ve Washingtonu, a přijmout nezbytná opatření k zajištění vlastní bezpečnosti,“ konstatovalo ministerstvo.
Čtěte dále: Trump má novou jadernou doktrínu. Je tvrdší vůči Rusku
„Tendence bude zjevně směřovat ke zvyšování nebezpečí v globálním měřítku,“ prohlásil Vladimir Šamanov, předseda výboru pro obranu dolní komory ruského parlamentu . Podle jeho mínění se Američané touto doktrínou snaží obnovit svůj status jediného mocenského vůdce ve světě pomocí dalšího kola zbrojních závodů.
„Lze předpokládat, že (ze strany USA) budou snahy odstoupit od různých dohod, které byly garantem posledních let. Pravděpodobně je také možné očekávat kroky ve vesmíru i další věci,“ míní předseda výboru Státní dumy pro obranu.
Podle jeho přesvědčení by reakce na podobné akce Spojených států měla být „rozumná a uvážená“. „Jak je třeba reagovat, to už řekl náš prezident (Vladimir Putin). Máme svou strategii: rozumnou a uváženou. Pro nás je hlavní neopakovat chyby Gorbačovova období, nenechat se zatáhnout do zbrojních závodů, ale zabývat se realizací vlastního vývoje a uvážlivě a zároveň efektivně hodnotit, co se děje,“ řekl Šamanov.
Michail Gorbačov stál v čele Sovětského svazu koncem 80. let a od března 1990 do prosince 1991 byl jeho prvním a zároveň posledním prezidentem, než se Sovětský svaz rozpadl. Po nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 zahájil změny, které měly reformovat komunistický systém a dodat sovětskému impériu novou sílu, měly ale opačný účinek – Sovětský svaz se rozpadl a komunistický systém se zhroutil. Změny nicméně pomohly k návratu demokracie do bývalého komunistického bloku.
