Povinný home office kvůli covidu a zvaní šéfa domů. Novela může „zatopit“ i zaměstnancům

PRÁCE Z DOMOVA

Povinný home office kvůli covidu a zvaní šéfa domů. Novela může „zatopit“ i zaměstnancům
Návrh právní úpravy home office budí rozpaky. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika
Záviš Dobiašovský

Práce z domova dlouho čeká na řádné ukotvení do českých zákonů, nynější pokus ze strany ministerstva práce však může situaci zřejmě ještě zhoršit. Shodují se na tom odborníci, někteří podnikatelé i účastníci připomínkového řízení. Povinnost platit plošně náklady či odpovědnost za to, v jakých podmínkách pracují "doma", může vést zkrátka k tomu, že zaměstnavatelé raději home office přestanou nabízet.

Novela zákoníku práce, kterou připravil resort lidoveckého ministra Mariana Jurečky, má kromě dalšího nastavit dosud chybějící legislativu k práci z domova. K té se strhla pozornost zejména za covidové pandemie, kdy tehdejší vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) začala mluvit o nařízení povinného home office kvůli šíření nákazy, ačkoliv se ukázalo, že nic takového právně není možné.

I to je jedna z věcí, kterou má novela změnit a umožnit v případě situací, jako byla například pandemie covidu, home office v možných případech nařídit. A ačkoliv jde původně o transpozici evropské směrnice, návrh novely ji v některých ohledech „převyšuje“. Práci na dálku totiž zaručuje pracovníkům ve všech státech EU směrnice o rovnováze pracovního a soukromého života (WLB). Předpis má přispět ke sladění péče o děti a blízké se zaměstnáním. Česko mělo evropská pravidla stejně jako všechny ostatní členské státy do praxe uvést do začátku letošního srpna. Mělo na to přes tři roky.

Podle kritiků je však novela v řadě ohledů nedomyšlená. A jak řekl deníku Echo24 expert na pracovní právo Jiří Gorčík z advokátní kanceláře Rada&Partner, obsahuje nedomyšlené body i z právního hlediska. Například v otázce kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovišti, což je v případě home office často domov či jiné soukromé prostory. „Vzniká tam spor mezi právem zaměstnavatele na kontrolu a práva zaměstnance na soukromí. Je to možné i teď, těch míst výkonu práce může mít více, není to fakticky omezené, někdo to bude dělat z domova, z chalupy nebo z chaty,“ řekl deníku Echo24 Jiří Gorčík s tím, že by to mohlo přinášet nepříjemnosti jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance.

Problém pro zaměstnavatele může podle něj také znamenat stanovení paušálu 2,80 korun nákladů na každou započatou hodinu práce z domova, a to za plyn, elektřinu či další náklady. To kritizovala i Hospodářská komora. Firmy přitom poukazují na fakt, že pro home office mající mnoho podob nelze nastavit jeden způsob náhrady nákladů paušálně pro všechny případy. Podle ní třeba u zaměstnanců, kteří se o práci z domu dohodnou se zaměstnavatelem a vykonávají ji jen po nevelkou část měsíční pracovní doby, by náhrada nákladů i její výše měly nadále zůstat věcí dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

„Problém je také nároková práce z domova pro těhotné zaměstnankyně a pro zaměstnance, kteří pečují o děti mladší 15 let nebo pečují o osoby závislé na pomoci, a to ve II. a vyšším stupni. U péče o děti jde návrh i nad rámec příslušné evropské směrnice, kde je právo na home office navrhováno pouze u zaměstnanců pečujících o děti do osmi let věku. Takže je to další zpřísnění pro zaměstnavatele,“ dodal Jiří Gorčík. Ministerstvo navrhuje, aby vybraným skupinám musel zaměstnavatel práci z domova povolit, pokud je to z hlediska jejich práce možné a nebrání tomu vážné provozní důvody nebo povaha vykonávané práce.

Podle Gorčíka je tak novela sice krok správným směrem, ovšem zatím v praktické rovině nedomyšlený. Práce z domova podle něj už v určitém ohledu začala běžně fungovat a návrh je tak podle něj možná zbytečně rigidní. „Pokud zaměstnavatelé mají se zaměstnanci dobré vztahy, tak jim už dnes, kdy to není téměř právně zakotvené, vycházejí v práci z domova vstříc. Teď je otázka, jestli zaměstnavatelé nebudou chtít práci z domova paradoxně omezovat z důvodů fixních nákladů i povinného home office. Nevím, jaký může mít v praxi navrhovaná novela v současném znění dopad, což je nechtěný paradox, který ministerstvo určitě nezamýšlí, ale může nastat,“ dodal Jiří Gorčík.

Návrh zkritizovala řada subjektů také v připomínkovém řízení. Shodu v kritice přitom nachází v některých bodech zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů. Jak Hospodářská komora tak Českomoravská konfederace odborových svazů tak kritizují paragraf o práci na dálku, který v některých bodech určuje například velmi podrobně, co musí obsahovat smlouva mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jde například o konkrétní místo či místa výkonu práce, způsob přidělování práce a její kontroly či „způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně její kontroly, a možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce“ za účelem objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu“.

„Tato úprava nijak nechrání zaměstnance a pouze zvyšuje administrativní náročnost na straně zaměstnavatelů. Dohodu o podmínkách výkonu práce na dálku umí strany sjednat samy, pokud mají o takovou úpravu vzájemných práv a povinností zájem. Zákon se může omezit na prosté určení, že práce na dálku může být konána jen na základě písemné dohody,“ uvedli odboráři v připomínkovém řízení. Hospodářská komora to označila přímo za absurdní. V případě, že by se ministerská úprava práce z domova přijala do praxe, zaměstnavatelé by museli znovu sjednat řádově několik set tisíc, možná dokonce přes milion dohod o práci na dálku, uvedla komora.