Češi neberou pandemii vážně. S příznaky covidu se neizoluje ani polovina lidí

S příznaky covidu zůstává doma podle výzkumu iniciovaného Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v Česku 46 procent lidí. Podle odborníků to může být důvod masivního šíření a neúspěšného zvládání pandemie. Základní opatření zahrnující mytí rukou, nošení roušek a zachovávání rozestupů nedodržuje 16 až 33 procent populace. Za mediální bublinu považuje epidemii 45 procent Čechů, v srpnu to bylo 57 procent. Jen 18 procent dotázaných nákazu považuje za vysoké riziko, jejich podíl se ani s vývojem epidemie významně neliší. Výzkum dnes prezentovali novinářům zástupci WHO v Česku a České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Podle 40 procent Čechů přijatá protiepidemická opatření zbytečně omezují jejich osobní svobodu. „Ukazuje se, že v české společnosti je velký podíl těch, kteří preferují osobní svobodu před ohledem na druhé, což se v době pandemie ukazuje jako nevýhodné,“ uvedla Helena Hnilicová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty univerzity Karlovy. V průzkumu oslovila agentura Ipsos v srpnu, listopadu a lednu 1000 respondentů.

Stejné otázky dostávali lidé v 15 evropských zemích, výsledky zatím pro srovnání dostupné nejsou. Podle Hnilicové ale autoři výzkumu z univerzity v německém Erfurtu naznačili, že například v dodržování opatření „ruce, roušky, rozestupy“ jsou na tom Češi se 77 až 84 procenty spíše špatně.

Některé postoje české společnosti, například pokud jde o vnímání rizika, se podle výsledků výzkumu nemění asi s horšícím se vývojem epidemie. Pravděpodobnost nákazy sice proti srpnu lidé v lednu považovali o 12 procent vyšší, byla podle nich 34 procent, za vysoké riziko ji ale setrvale považuje méně než pětina obyvatel. Naopak velmi nízké je riziko pro 25 procent obyvatel. Asi 44 procent respondentů uvedlo, že nemá strach z nákazy, velký strach pociťuje třetina obyvatel. Zástupce WHO v Česku Srdan Matić podotkl, že data z výzkumu svědčí o velkém rozdělení české společnosti.

Vládě podle průzkumu nevěří 76 procent lidí, ministerstvu zdravotnictví 66 procent. Naopak zdravotníkům přes 80 procent lidí důvěřuje, což podle Hnilicové vede paradoxně k tomu, že opatření dodržují méně a spoléhají se na pomoc zdravotnictví. Z přijatých opatření lidé nejméně omezují setkávání s rodinou a přáteli.

Bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová, která dříve působila v české pobočce WHO, uvedla, že výsledky ukazují stoupající ochotu Čechů nechat se proti covidu-19 očkovat. Zatímco v srpnu chtělo vakcínu dostat 47 procent, v listopadu to bylo jen 38 procent, ale v lednu už 53 procent.