Zavřený průmysl o Velikonocích: ztráta více než 4 miliardy denně

ZASTAVENÍ PRŮMYSLU

Zavřený průmysl o Velikonocích: ztráta více než 4 miliardy denně
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
2
Ekonomika

Ladislav Šustr

Státu se stále nedaří snížit vysoký počet nakažených koronavirem a odlehčit přeplněným nemocnicím. Objevují se tak hlasy, které hovoří o omezení průmyslu během Velikonoc, které budou na začátku dubna. S tématem přicházejí zejména odboráři, podle kterých by dočasným uzavřením nešlo o velký výdaj. S tím nesouhlasí prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Hanák, který pro Echo24 uvedl, že mnoho provozů se vypíná týdny a ztráta by byla za den více než 4 miliardy korun. Problémy s šířením covidu se navíc podle čtvrtečního prohlášení hlavní hygieničky vyskytují zejména v malých a středních podnicích.

Od začátku března fungují přísné restrikce v podobě zavřených obchodů a služeb. Průmyslové odvětví ale zůstává otevřené, kdy velké i malé podniky mohou pracovat bez omezení. Firmy navíc začínají své zaměstnance testovat a uvažuje se nad tím, že by se testování proti nákaze koronavirem mohlo opakovat i dvakrát do týdne. Počet nakažených v porovnání s minulými měsíci klesl, přesto je nadále ve hře, že by se průmysl mohl omezit.

S návrhem přišel v únoru na tripartitu odborový předák Josef Středula, podle kterého by mohlo dojít ke krátkému lockdownu týden před Velikonocemi. To by i díky státním svátkům vyšlo na 10 dní omezení. „Nikdy jsme nenavrhovali totální lockdown. Navrhovali jsme, abychom přešli na delší časový úsek do svátečního režimu. Tedy plně funkční kritická infrastruktura a plně funkční nepřetržité provozy a služby, které normálně fungují. Představme si to jako v neděli,“ řekl pro Echo24 Středula.

Jeho záměrem není nutit zaměstnance přestat pracovat. Důvodem ale je, že stále probíhá velký komunitní přenos. „Pokud chceme odlehčit velmi vážné situaci ve zdravotnictví, tak bychom k tomuto kroku měli přistoupit. Navíc čtyři pracovní dny se na výkonu ekonomiky dle nás ani neprojeví, protože v reálném čase se to následně dožene,“ dodal Středula.

Jeho slova potvrzuje matematik a ředitel Centra modelování biologických procesů René Levínský, podle kterého je jednoznačným plusem, že se ve firmách začalo s testováním. I když to bylo podle Levínského navrhováno už v listopadu loňského roku. Současná vládní strategie je, že se o rozvolňování dá hovořit, až klesne počet nemocných v nemocnici pod 3 tisíce pacientů. „Podle našich modelů vychází, že bychom dosáhli tohoto čísla o 14 dní dříve, pokud bychom zavřely firmy čtyři dny na Velikonoce,“ řekl pro Echo24 Levínský.

Ten také varuje před tím, že reprodukční číslo se stále drží nad hodnotou 0,9 a zatím tuto hranici drží. „Pokud budeme brát, že je denní přírůstek v průměru okolo 10 tisíc, tak při reprodukční čísle 0,8 to bude trvat 8 cyklů, tedy 40 dnů. Nevěřím tomu, že lidé budou dodržovat opatření dalších 40 dnů. Je třeba trochu zrychlit a zdá se mi smysluplné, aby se k tomu připojil i průmysl. Je totiž velký rozdíl, pokud nás čeká omezení 40 nebo 25 dní,“ řekl Levínský, který ale zdůraznil, že počty jsou vedeny při reprodukčním čísle 0,8, kterého zatím ani nedosahujeme.

S tím ovšem nesouhlasí prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák, podle kterého se jasně ukazuje, že firmy nejsou zásadním problémem při šíření nákazy. To podle něj dokládají výsledky z testování v podnicích, kde došlo k záchytu 0,8 procent nakažených. Odstavení průmyslu by pak podle Hanáka mělo tvrdé finanční dopady. „Firmy v průmyslu v průměru denně vytvoří přidanou hodnotu asi 4,2 miliardy korun. Náhrady zaměstnancům za jeden den činí asi 2,1 miliardy korun. Toto by bylo ohroženo,“ řekl pro Echo24 Hanák.

Jeho slova dokládají i tvrzení hlavní hygieničky Pavly Svrčinové, podle které se šíření koronaviru vyskytuje spíše v malých a středních podnicích. Nedochází tak k přenosu ve velkých firmách a závodech.

Hanák také uvedl, že při uzavření provozů by firmám hrozily sankce za neplnění dodávek, což by přišlo na další náklady. „Během lockdownu by firmy ztratily zakázky, a to i do budoucna. Hrozilo by, že přijdou o významné kontakty v zahraničí, které budovaly dlouhá léta. Takové škody by pro mnohé podniky byly nevyčíslitelné a nevratné,“ uvedl Hanák s tím, že je dobré se vyvarovat cesty, kterou zvolilo Španělsko.

Právě zde byl uzavřen průmysl během lockdownu od března do června loňského roku a došlo tak k největšímu poklesu HDP v celé Evropské unii. „Celkem 11 procent. Lockdown měl tak negativní dopad, že se tamní vláda rozhodla k takovému opatření už nikdy nepřistoupit, i kdyby zdravotní situace v zemi byla kritická,“ dodal Hanák.