65 let od procesu se Slánským. Padlo 11 trestů smrti
Politické procesy KSČ
NOVÉ
1
- čtk,
Před pětašedesáti lety, 27. listopadu 1952, byl vynesen rozsudek nad bývalým generálním tajemníkem Ústředního výboru KSČ Rudolfem Slánským a dalšími členy vedení údajného protistátního centra. Ve zinscenovaném procesu, který měl výrazný antisemitský podtext, padlo 11 trestů smrti.
Soud se Slánským byl součástí série politických čistek, jejichž prostřednictvím se Moskva po sovětsko-jugoslávské roztržce v roce 1948 snažila utužit disciplínu ve vedení ostatních komunistických států. Hlavním cílem Josifa Stalina bylo zabránit dalšímu odcizování států v područí Sovětskému svazu, jak se tomu stalo v Jugoslávii pod vedením Josipa Broze Tita.
SSSR po roce 1949 ztratil možnost ovlivňovat politiku židovského Izraele, proto se sovětská politika přiklonila na stranu arabského světa a zaujala antisemitské stanovisko. Nová propagandistická kampaň ovlivnila také výběr obžalovaných v procesu se Slánským. Organizátoři se v přípravě procesu zaměřili na nejvyšší stranické posty v KSČ, aby měla výstraha vyslaná všem možným odpůrcům režimu co největší efekt.
Obviněni ze špionáže, trockismu, titoismu...
Proces byl znám rovněž po delším úředním názvem Proces s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského. Byl zahájen před Státním soudem v Praze 20. listopadu 1952. Kromě Slánského usedlo na lavici obžalovaných dalších 13 významných představitelů vládnoucího režimu. Byli jimi ministr zahraničí Vladimír Clementis, náměstek ministra financí Otto Fischl, zástupce generálního tajemníka KSČ Josef Frank, přednosta národohospodářského odboru Kanceláře prezidenta republiky Ludvík Frejka, vedoucí mezinárodního oddělení ÚV KSČ Bedřich Geminder nebo náměstek ministra zahraničních věcí Vavro Hajdů.
Mezi obžalovanými se ocitli taktéž náměstek ministra zahraničního obchodu Eugen Löbl, náměstek ministra zahraničních věcí Artur London, náměstek ministra zahraničního obchodu Rudolf Margolius, náměstek ministra národní obrany Bedřich Reicin, redaktor Rudého práva André Simone, vedoucí tajemník krajského výboru KSČ v Brně Otto Šling a náměstek ministra národní bezpečnosti Karel Šváb.
Podle žaloby se všech 14 lidí dopustilo špionáže, trockismu, titoismu, spiknutí proti republice a záškodnictví. Hlavní prokurátor je označil za nepřátele československého lidu, sionistické a buržoazně nacionalistické zrádce. Jedenáct obžalovaných bylo označeno jako osoby židovského původu.
Po týdenním jednání, které mělo předem připravený scénář, vynesl soud verdikt. Rudolf Slánský byl spolu s 10 dalšími osobami odsouzen k trestu smrti, který byl vykonán počátkem prosince. Zbylá trojice (Vavro Hajdů, Eugen Löbl, Artur London) dostala doživotí. Pozdější prezident Ludvík Svoboda všechny tři v dubnu 1968 vyznamenal, vyznamenání dostalo in memoriam i šest dalších odsouzených. Rudolf Slánský mezi nimi nebyl.
