Na home office pracuje jen každý desátý. Vede to ke stresu v osobním životě

PRÁCE Z DOMOVA

Na home office pracuje jen každý desátý. Vede to ke stresu v osobním životě
K práci z domova se v posledních dvou letech objevila řada průzkumů, v některých se také ukazuje jako v řadě ohledů pozitivní, v dalších se však ukazují i výrazné problémy. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Záviš Dobiašovský

Práce z domova patřila v netradiční míře i k druhému „covidovému“ roku. Ačkoliv už nedošlo k využívání home office v rozsahu z prvního roku pandemie, v některých případech vedla zkušenost i k trvalým změnám. Práce z domova však začala ukazovat i své stinné stránky, jako je zasahování do soukromého života či problémy s návratem na pracoviště.

Dobu „největší slávy“ zažila práce z domova v prvním roce pandemie na jaře 2020, kdy se podle dat dlouhodobého průzkumu Život během pandemie přesunulo na čas v plné míře na home office až 23 % zaměstnanců. Tomu už se pak čísla nikdy nepřiblížila, druhá nejvyšší míra nastala na jaře letošního roku s 18 % zaměstnanců. „Na konci listopadu využívalo home office jen 10 % pracovně aktivních lidí,“ uvádí výzkumníci.

Do druhého roku pandemie tak vstupovali zaměstnanci i zaměstnavatelé připravenější. „Vzhledem k předchozí zkušenosti je práce z domova zaváděna rychleji a plynuleji, existují k tzv. home office metodiky a příklady z firemní praxe. Zaměstnanci již většinou umí pracovat v tomto režimu, i s novým software a v covidových podmínkách. Zaměstnavatelé a zaměstnanci často již našli přiměřenou míru práce z doma tak, aby to vyhovovalo oběma stranám,“ uvedla pro deník Echo24 hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.

Zaměstnavatelé podle ní už většinou ví, v kterých konkrétních případech práce z domova představuje efektivní řešení a kde naopak snížení produktivity, čemuž tak dokáží přizpůsobovat organizaci práce. Nestojí tak podle Kubelkové příliš například o regulaci ze strany státu, spíše se jí obávají. Upravit chybějící legislativu k využívání práce z domova se snažila v minulosti část poslanců, ovšem neúspěšně.

K práci z domova se v posledních dvou letech objevila řada průzkumů, v některých se také ukazuje jako v řadě ohledů pozitivní, v dalších se však ukazují i výrazné problémy či nedostatky. Například podle nedávného průzkumu mezi čtyřmi tisícovkami manažerů napříč 26 státy poradenské společnosti PwC došlo u firem, které umožnily zaměstnancům plnou či částečnou práci z domova, ve velké většině ke zvýšení efektivity.

Naopak podle asociace ABSL se v průzkumech ukazuje, že stres sice v práci zažíval v tomto roce prakticky stejný počet zaměstnanců, ovšem na dvojnásobek vzrostl počet těch, kterým narostl stres v osobním životě. „Jde zejména o pracovníky, kteří se s vypuknutím pandemie přesunuli na home office a do online prostředí. Chybí jim přímá sociální interakce a často bojují se smazáváním hranic mezi pracovním a osobním životem,“ uvedla asociace v tiskové zprávě.

Podle odborníků na kyberbezpečnost pak práce z domova přinesla i stále častější útoky na soukromé podniky. Slabým místem je podle společnosti Doxologic spadající do skupiny Moore Czech Republic právě nedostatečné zabezpečení techniky při práci z domova. „Koncové body jako například notebooky jsou vstupní branou do firem a jsou také nejčastějším cílem útoků. Skrze ně se útočníci dokáží dostat do celých podnikových systémů,“ uvedl ředitel Doxologic Martin Listopad. „Zařízení přímo ve firmě jsou většinou chráněna pokročilými technologiemi pro celou organizaci. Uživatelé jsou schováni za pomyslnými hradbami. Bohužel mnoho firem nedokázalo zareagovat a ochránit uživatele, kteří za touto pomyslnou hradbou zrovna nejsou,“ dodal Martin Listopad.

Pro některé zaměstnavatele pak může problém představovat naopak to, že se část zaměstnanců nechce do kanceláří vrátit. „V některých oborech, příp. u některých zaměstnavatelů se vyskytuje problém s návratem k normálnímu režimu práce po dlouhodobé soustavné práci z domova,“ uvedla Karina Kubelková z Hospodářské komory. V některých případech však podle ní došlo naopak i k trvalým změnám v přístupu k práci z domova, pokud se to vyplatí firmě a existuje i shoda se zaměstnanci. „Především se to ale týká profesí s vyšší kvalifikací (tzv. bílých límečků),“ dodala Kubelková.