Firmy chtějí od státu jiný kurzarbeit a odklady plateb pojištění, ukázal průzkum

Největší část firem by si jako další opatření vlády na zmírnění dopadů účinků koronaviru zvolila nový a plošněji zaměřený tzv. kurzarbeit. Například takový, který by nebyl spojen s podmínkou překážek v práci. Tento nástroj pomoci by vybralo 42 procent dotazovaných manažerů v aktuálním průzkumu ČSOB mezi padesátkou podniků.

Téměř 30 procent firem by dalo přednost odkladům plateb sociálního a zdravotního pojištění o tři až šest měsíců za příznivý úrok. To označil za účinný způsob podpory i výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda. „To by byla pro většinu malých a středních podniků opravdu rychlá pomoc a šla by přesně tam, kde je potřeba, tedy na řešení jejich likviditní pozice,“ uvedl.

Na osm procent účastníků šetření hlasovalo pro odklad platby daně z přidané hodnoty za druhé čtvrtletí a rychleji dostupnou a vyřizovanou stávající státní pomoc, například Covid III nebo Antivirus. Pouze 13 procent respondentů prohlásilo, že vůbec žádnou pomoc v současné situaci nepožadují.

Více než polovině firem změnila krize přechodně jejich obchodní model tak, že musely omezit nebo obměnit výrobu. Dalších 14 procent podniků dokonce pravděpodobně bude muset změnit fungování natrvalo, ať už kvůli výpadku výrobního řetězce, dlouhodobé ztrátě zahraničního trhu nebo z jiného důvodu. Žádný vliv na činnost pak uvedlo 32 procent oslovených.

Kurzarbeitový program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla omezení kvůli šíření koronaviru, spustilo ministerstvo práce počátkem dubna. Zatím obsahuje dva druhy příspěvků na vyplacené náhrady a mzdy a má pokrývat období od vyhlášení nouzového stavu do konce měsíce. Stát firmám poskytuje 80 procent náhrady mzdy v karanténě či výdělku lidí z uzavřených provozů do 39.000 korun. Při omezení výroby a služeb kvůli výpadku pracovníků a surovin či kvůli poklesu poptávky proplatí í 60 procent výplaty, a to do částky 29.000 korun.