Nabiullinová: Ruská ekonomika se musí transformovat, aby přežila sankce

Ruská ekonomika nemůže přežít donekonečna se svými finančními rezervami a bude se muset transformovat, aby se vyrovnala s dopady mezinárodních sankcí. Řekla to v pondělí guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová s tím, že infaci se podaří zkrotit až v roce 2024. Informovala o tom například agentura Reuters.

Ve svém nejvýznamnějším projevu od doby, kdy Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, Nabiullinová uvedla, že bude trvat až do roku 2024, než se podaří vrátit inflaci zpět na čtyři procenta, což je jinak stabilní cílení ruské centrální banky.

"Období, kdy může ekonomika žít z rezerv, je konečné. A již ve druhém a třetím čtvrtletí vstoupíme do období strukturální transformace a hledání nových obchodních modelů," uvedla guvernérka, která se ukazuje jako klíčový hráč prezidenta Vladimira Putina v boji proti ekonomickém tlaku Západu na Rusko. Sankce se dotkly především finančního trhu, "ale nyní začnou stále více ovlivňovat ekonomiku," varovala a dále poznamenala, že centrální banka může kvůli sankcím nakládat s přibližně polovinou svých zlatých a devizových rezerv.

Nabiullinová dodala, že navzdory nedávné pandemické krizi ruský bankovní systém stojí "pevně na nohou" a je schopen odolat vážným úderům. Do začátku roku 2022 činil kapitál bank s přihlédnutím k rezervám asi 7 bilionů rublů, což je dokonce více než polovina celkového kapitálu. To v současnosti podle ní stačí na pokrytí až 10 % úvěrových ztrát, což je 2–3krát více než úroveň ročních ztrát v minulých krizích.

"Hlavní problémy budou spojeny s omezením dovozu a logistiky zahraničního obchodu a v budoucnu také s omezením exportu," řekla s tím, že ruské společnosti se budou muset přizpůsobit. "Ruští výrobci budou muset hledat nové partnery, logistiku nebo přejít na výrobu produktů předchozích generací," dodala Nabiullinová. To ale podle ní bude nějakou dobu trvat.

Nastínila několik opatření, která mají pomoci ekonomice přizpůsobit se.

Dosud museli ruští exportéři 80 procent svých devizových příjmů převádět do národní měny, rublu. Centrální banka nyní zvažuje, že bude v tomto ohledu flexibilnější. Otestovat by se měl i digitální rubl. Zahájení prvních pilotních projektů je podle guvernérky naplánováno na druhou polovinu roku.

Podle guvernérky se k ruské obdobě mezibankovního převodního systému SWIFT připojilo 52 zahraničních organizací z 12 zemí.

Ruská centrální banka více než zdvojnásobila svou klíčovou úrokovou sazbu na 20 %, když ekonomiku zasáhly mezinárodní sankce, ale poté ji tento měsíc snížila na 17 %, což signalizuje náročné ekonomické prostředí a zpomalení inflace. Než míra inflace opět dosáhne cíle čtyř procent, což je záměr centrální banky, potrvá to do roku 2024.

Sankce se obrátily proti Západu, tvrdí Putin

Poté, co agentury zveřejnily projev Nabiullinové, vyjídřil se k ruské ekonomice, a více optimističtějším tónem, prezident Vladimir Putin. Podle něj se stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu. Řekl to v pondělí na poradě s vládními činiteli věnované otázkám domácí ekonomiky. Podle agentury TASS rovněž upozornil, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku v reakci na rozpoutání války selhala a že sankce západních zemí se obrátily proti nim samotným.

"Zvlášť se zastavím u tématu inflace. Ta se nyní stabilizuje," citovala šéfa Kremlu agentura TASS. Putin podle ní uvedl, že za poslední měsíc a půl vzrostly spotřebitelské ceny o 9,4 procenta a že meziroční inflace k 8. dubnu činila 17,5 procenta. "Kurz rublu se vrátil na úroveň z první poloviny února," poznamenal prezident.

K normálu se podle Putina vrátila poptávka po některých výrobcích, které byly v uplynulé době více žádané.