‚Maršmeloun‘ nemá být bílorůžový. Je to podvrh, tvrdí architekt

Podle autora návrhu kontroverzního bytového domu v ulici U Milosrdných u Anežského kláštera v centru Prahy nikdy neexistovala varianta, že by jeho dům byl v bílé a růžové barvě. Vizualizaci v této barevnosti označil architekt Zdeněk Fránek na diskusi o plánované stavbě za podvrh. Chystaná stavba má být podle něj v horní části cihlová a ve spodní béžová, její jednotlivé hmoty připomínají obličeje.

Lidé stavbě na základě této údajně podvržené vizualizace přezdívají „maršmeloun“. Na dubnové demonstraci proti němu lidé přišli s krabicemi, které vypadaly jako bílé, šedé a růžové hranaté obličeje. „Když jsem viděl fotku z demonstrace, jak je to hezké, tak jsem opravdu začal přemýšlet o tom, že ho opravdu udělám růžovobílý,“ ukončil v nadsázce svou prezentaci Fránek. Vítězslav Praks z Občanského monitoringu, který svolal protesty, odpověděl, že vizualizace mají ze zveřejněných materiálů architekta Fránka.

„Opakovaně se setkávám s tím, že se vytvářejí vizualizace, které stavebníkovi škodí,“ řekl náměstek pražské primátorky Matěj Stopnický (SZ/Trojkoalice). Do roka má podle něj vzniknout v sídle Institutu plánování a rozvoje v Emauzích informační centrum, kde by investoři měli povinnosti své vizualizace a případné modely staveb zveřejnit.

Původní varianta vzešlá z architektonické soutěže z 90. let, v níž bylo osloveno několik kanceláří z Česka i ciziny, byla prosklená, tu ale nepovolili památkáři. Lidem vadí především to, že se vedle kláštera ze 13. století nehodí, má příliš rozdrobenou fasádu a připomíná obličeje. Podzemní garáže navíc zasáhnou do podzemní vody. Stavba vadí i současnému řediteli Národní galerie, která v Anežském klášteře sídlí, Jiřímu Fajtovi, bude se snažit uplatnit připomínky ve stavebním řízení.

Podle Stropnického existovaly dvě možnosti, jak město mohlo po vydání územního rozhodnutí ještě do povolování stavby vstoupit. „Požádal jsem odbor majetku, aby prověřil, jestli je z pohledu odborného současný objekt stejnou stavbou, jako ta, která vyhrála architektonickou soutěž,“ řekl dnes na diskusi Stropnický. Respektování výsledků soutěže si totiž město vynutilo smlouvou s investorem o prodeji pozemků.

„Posudek říká, že přestože budova na první pohled vypadá jinak, svou podstatou zůstává tou architekturou, která soutěž vyhrála. Pouze byly zapracované připomínky památkářů,“ dodal Stropnický. Další možností je rozhodování stavebního úřadu o stavebním povolení. O případném odvolání bude rozhodovat stavební odbor magistrátu, do kterého ale vedení města jako samospráva nemůže zasahovat. Zapojit se může také odbor majetku jako majitel pozemků.

Šestipatrová budova, která má vyrůst v pražské památkové rezervaci, vyvolala v posledních dnech protesty stovek lidí. Kvůli stavbě by totiž mimo jiné musela padnout zeď kláštera. Zastánci projektu tvrdí, že chtějí centrum metropole obohatit o kvalitní architekturu.

Pro stavbu, o níž jedná investor 17 let, před časem úřady vydaly územní rozhodnutí. Loni v prosinci požádal developer o stavební povolení. Odpůrci stavby odkazují na zamítavé stanovisko ministerstva kultury a připomínky Národního památkového ústavu. Projekt ovšem v minulosti získal souhlas magistrátních památkářů.