Z povinných kvót pro ženy je pro ČSSD koule na noze

Měsíc po vyhlášení výsledků vnitrostranického referenda panují v ČSSD nadále rozpaky. Hlavně pokud jde o povinné kvóty pro zastoupení obou pohlaví na kandidátkách. Krajští šéfové bezradně krčí rameny, že dostatek žen na kandidátky jednoduše nemají jak sehnat. Premiér a předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka je ale neoblomný. Kvóty chce začít řešit hned po volbách.

Nápad zavést kvóty pro ženy vyvolal v ČSSD pozdvižení hned poté, co s ním Bohuslav Sobotka přišel. Alespoň 40 procent žen na kandidátkách do krajů a sněmovny? Kde je seženeme? Jak je donutíme kandidovat? A nesníží kvóty kvalitu našich kandidátek? Takové dotazy začaly přicházet do Lidového domu ze všech krajů.

Rozpaky nad kvótami bylo ostatně znát i v samotných výsledcích referenda. Zatímco na další dvě otázky odpovědělo kladně 88,76, respektive 92,51 procenta hlasujících, pro zavedení kvót se vyslovilo jen něco málo přes polovinu členů, kteří poslali svůj hlas. A nevole z regionů nevymizela ani měsíc po hlasování.

„Ta situace je poměrně vážná. Všichni jsme si vědomi, že s tím budeme muset něco dělat,“ říká třeba šéf olomoucké krajské organizace Jiří Zemánek. „Jestli se to dostane do stanov, budu samozřejmě dělat vše, abych kvóty splnil. Jestli se to povede, nevím. Ani si nedovedu představit, jaké by za to byly postihy,“ dodává.

'Jaké máme ambice? Kvóty, nebo vítězství?'

A obdobně se na povinné procentní zastoupení obou pohlaví na kandidátkách dívají i ve všech ostatních krajích. Třeba na jihu Čech si kvůli tomu už zpracovali bleskovou analýzu.

„Vyšlo nám z ní, že máme tisíc členů, z toho 660 mužů a 340 žen. Procentně je to 66 ku 34 ve prospěch mužů. Žen je tedy pouze třetina. Nevím, kolik z nich můžeme nutit, aby chodily kandidovat, pokud třeba nebudou chtít. Musíme si říct, co je větší ambice. Plnit kvóty, nebo vítězství ve volbách? Měl jsem pocit, že je to vítěství ve volbách,“ přidává se jihočeský hejtman Jiří Zimola.

A ví, o čem mluví. V minulých krajských volbách ČSSD v jeho regionu nasadila na kandidátky jen necelých 13,5 procenta žen. Možná i proto strana nakonec nehlasovala o kvótách i pro komunální volby, kde by musela na kandidátky nahnat stovky žen.

Jak ukazuje minulost, problém může mít sociální demokracie i při volbách do sněmovny a krajů. Před pár týdny o tom mluvila socialistická poslankyně Vlasta Bohdalová: „V posledních parlamentních volbách byl poměr žen na kandidátkách ČSSD v krajích mezi 13 a 31 procenty, v Poslanecké sněmovně máme 43 poslanců a 7 poslankyň, ženy tedy tvoří 14 procent poslaneckého klubu.“

Krajští šéfové ale upozorňují ještě na jeden problém, který s sebou přineslo vnitrostranické referendum. O konečné podobě kandidátních listin by totiž nově měli rozhodovat v přímém hlasování všichni členové. Co když ale schválí kandidátku s nedostatečným počtem žen? „Co bude mít větší váhu? Rozhodnutí členské základny, nebo to, když pak do podoby kandidátky zasáhne vedení? Pokládám si tyto dotazy, na které jsem zatím nedostal odpovědi. A ptát se budu třeba i na sjezdu,“ dodává Zimola.

Šéf strany Sobotka si však připomínky nepřipouští. Věří prý, že sjezd vůli členů bez problémů potvrdí. „Referendum je závazné. O konkrétní realizaci budeme v ČSSD debatovat po senátních a komunálních volbách,“ dodává.

Zpackané referendum

O vnitrostranickém referendu se znovu začalo více mluvit minulý týden. Novinář Erik Best totiž přišel s tvrzením, že tři otázky položené v referendu neprošly. Může za to podle něj chyba v řádu, který referendum upravuje. Řád totiž definuje jako „hlasujícího“ každého člena ČSSD. A kdyby se počítaly hlasy všech členů, žádná z otázek by neprošla (hlasování se zúčastnilo jen 52,19 procenta členské základny).

O tom, že by referendum zpackali, ale nechtějí v ČSSD ani slyšet. „Tohle je možná názor jednoho žurnalisty, ale ne náš. My to nebudeme řešit. Referendum je uzavřené, platné a na všechny otázky se hlasovalo ano,“ odmítá pochyby místopředseda socialistů Martin Starec.