Boj o platy Ukrajinců. Maláčová jim chce přidat, komora mluví o jejich zvýhodňování
Levná práce ze zahraničí?
Na stole je nový vládní návrh, podle něhož by si pracovníci z Ukrajiny měli vydělat aspoň medián své profese, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. Za iniciativu resortu zahraničí bojuje především ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (za ČSSD), která nechce, aby cizinci Čechům konkurovali levnější prací. Proti se staví Hospodářská komora, její předseda Vladimír Dlouhý v návrhu vidí pokřivování pracovních podmínek a zvýhodňování Ukrajinců.
Návrh na rozšíření programu pro přijímání pracovníků z Ukrajiny připravilo ministerstvo zahraničí. Podle něj by mělo tuzemsko ročně získat místo 19 600 nově 40 000 ukrajinských sil. Materiál obsahuje i stanovení mzdy ve dvou variantách. Podle první by zaměstnanci v režimu Ukrajina měli dostat aspoň medián pro svou profesi. Podle druhé varianty by to letos mělo být podle profese minimálně od 16 020 až 32 040 korun, tedy 1,2násobek zaručené mzdy.
Podle komory by to však znamenalo, že ukrajinští pracovníci by brali více než čeští. Dlouhý vidí hlavní překážku dalšího růstu českého hospodářství v nedostatku zaměstnanců. „Je pravdou, že jsme požadovali zavedení vládou regulovaného režimu na zrychlené zaměstnávání pracovních sil z Ukrajiny, abychom pomohli zaměstnavatelům řešit akutní nedostatek pracovníků. S úmyslem mzdově zvýhodňovat tyto pracovníky před českými zaměstnanci ale nesouhlasíme,“ napsal na Facebooku. „Na pracovištích by měli mít zaměstnanci rovné podmínky bez ohledu na to, odkud pochází,“ nechal se slyšet šéf komory.
Tomu kontruje ministryně Maláčová. Podle ní není záměrem, aby cizinci pobírali vyšší platy než Češi, za stejnou práci má být stejná odměna, ať už jí dělá kdokoliv, míní Maláčová. „Hospodářská komora křičí, že Ukrajinci budou mít víc než Češi. Jenomže to není pravda,“ píše. Podle ní Češi po průběžném nárůstu mezd už berou stejné peníze, jaké chce dát Ukrajincům. „Takže když by Ukrajinci dostávali jen zaručenou mzdu, byli by opět hůře placeni než naši lidé. A obírali by je o práci. A tím se vracíme na začátek,“ říká ministryně.
Za resort práce a sociálních věcí se postavily i odbory. „Ukrajinci mají nejhorší mzdy ze všech. Jsou v ČR dlouhodobě znevýhodňováni a Hospodářská komora to bohužel podporuje,“ kritizuje jejich předseda Josef Středula Dlouhého s dodatkem, že je to smutné.
V roce 2017 podle odborných odhadů mělo v Česku zaměstnání 472 400 cizinců, z nich přes 80 000 Ukrajinců. Statistický úřad uvedl, že z početných skupin zahraničních pracovníků lidé z Ukrajiny vydělávají v ČR nejméně. Mají sice různorodé vzdělání, v ČR ho ale neuplatňují. Muži pracují hlavně v průmyslu a stavebnictví, ženy v obchodě, zdravotnictví a pohostinství.
Proč je nutné stanovit tvrdší podmínky pro výši mezd v souvislosti s lákáním cizinců do ČR? Např. proto, jak vypadají některé nabídky práce, která jsou předpokladem pro tzv. test trhem práce. Když takové mzdy nabízíte, tak za ně běžte pracovat a žít! pic.twitter.com/LZi20KcKSd
— Josef Stredula (@JStredula) 30. ledna 2019
Podle komory má stavební a provozní elektrikář zaručený příjem v 5. platové třídě 19 850 korun, ukrajinský pracovník by měl podle návrhu nárok na nejméně 23 820 korun. U mediánu by rozdíl mezi českým a ukrajinským zaměstnancem činil 7634 korun, tvrdí komora.
Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost. Firmy si stěžují na to, že nemohou najít pracovníky a některé musí omezovat výrobu. V prosinci úřad práce evidoval 231 534 uchazečů o zaměstnání a 324 410 volných míst. Podle komory firmám reálně chybí už 440 000 zaměstnanců.