Tajemství obřích pohyblivých soch. Milenci se prostupují

Velkou pozornost mezi příznivci architektury a umění i po letech vzbuzuje dvojice pohyblivých soch, která stojí v gruzínském městě Batumi. Obří sochy muže a ženy se k sobě každý večer začnou přibližovat, načež sebou navzájem projdou a pokračují každá jiným směrem, což má symbolizovat ztracenou lásku.

Sochy z dílny gruzínské umělkyně Tamary Kvesitadzeové se tyčí u břehů Černého moře v západogruzínském městě Batumi. Umělecké dílo nazvané „Muž a žena“ sestává z kovových disků různých velikostí, které jsou pospojované tak, aby vytvářely siluety dvou partnerů. Každý večer v sedm hodin večer se sochy dají do pohybu, „políbí se“ a pokračují každá svou cestou.

Dvojice soch, která zde stojí už od roku 2010 byla podle britského listu The Independent později pojmenovaná jako „Alí a Nano“. Tento název odkazuje ke stejnojmenné knize neznámého ázerbájdžánského spisovatele, který popsal milostný vztah muslimského chlapce Alího a křesťanské dívky Nano.

Příběh kavkazského Romea a jeho Julie se odehrává v bouřlivých letech po první světové válce, kdy se rozpadlo carské Rusko a moci se chopili bolševici. Kniha o lásce ázerbájdžánského chlapce a gruzínské dívky byla později přeložena do více než třiceti jazyků a oblíbená je i v dnešní době. Autor knihy je znám pouze pod pseudonymem Kurban Said a dodnes se vedou spory o to, kdo román skutečně napsal.

Autorka Tamara Kvesitadzeová sochu navrhla už v roce 2007, postavena byla o tři roky později. Jeden „cyklus“, během něhož se sochy začnou hýbat směrem k sobě, políbí se a následně pokračují každý ve své cestě, trvá přibližně deset minut. V různých fázích pohybu jsou sochy pro lepší efekt nasvícené různými barvami.

Kromě „Muže a ženy“ – respektive „Alího a Nano“ – autorka Kvesitadzeová za svůj život představila ještě několik dalších originálních děl, které si můžete prohlédnout na jejím webu.

Čtěte také: Socha čekisty Dzeržinského se možná vrátí do Moskvy