Boj elitních policejních útvarů – občas úspěch, občas fiasko

SROVNÁNÍ ÚOOZ a ÚOKFK

Boj elitních policejních útvarů  – občas úspěch, občas fiaskoNOVÉ 1
Domov
Tereza Vilímová
Sdílet:

Ve sporu o reorganizaci policie jde mj. o spojení dvou elitních policejních útvarů –protimafiánského (ÚOOZ) vedeného „bojovníkem proti korupci“ Robertem Šlachtou a protikorupčního (ÚOKFK), který řídí mediálně neznámý Jaroslav Vild. Šlachtův ÚOOZ je prezentovaný jako ten úspěšný útvar, který chce reforma police rozbít, druhý protikorupční útvar naopak jako nepříliš dobře fungující. Pokud se ale podíváme na faktickou úspěšnost obou útvarů, ten Šlachtův rozhodně není suverénním vítězem. Oba útvary udělaly pár chyb. Zatímco ale protikorupční útvar má za sebou i řadu dobře odvedených kauz, ten protimafiánský v těch svých spíše přešlapuje. Rozhodně se ale může chlubit lepším mediálním obrazem.

Vildův protikorupční útvar má za sebou tři jasné debakly:

  1. Kriminalistům se nepodařilo prokázat vinu bývalého ministra zdravotnictví Tomáš Julínka, který figuroval v údajném předražení smluv na provozování letecké záchranné služby, ke kterému mělo dojít v roce 2008. Podle policie tím měl Julínek připravit stát o 792 milionů korun. Stíhání exministra ale nejdříve zrušilo Nejvyšší státní zastupitelství a poté případ odložila i policie.
     
  2. V roce 2012 protikorupční policie obvinila exministryni obrany Vlastu Parkanovou kvůli údajnému předraženému nákupu letounů CASA. Parkanová spolu s někdejším šéfem resortní sekce vyzbrojování Jiřím Staňkem měla státu způsobit škodu téměř 819 milionů korun. V případě Parkanové ale nepadala slova jako korupce, bylo jí vyčítáno, že nezadala znalecký posudek, který by jinak ukázal, že letouny jsou předražené. V březnu 2015 ÚOKFK ukončil vyšetřování a navrhl obžalobu.
     
  3. Dalším z příkladů je kritizované vyšetřování kauzy Opencard. V síti vyšetřovatelů totiž uvízli jen „pěšáci“ úředníci. Politici, kteří v éře primátora Pavla Béma byli za projekt zodpovědní, chodili k soudu pouze v roli svědků. Kvůli způsobu vyšetřování vznikla i speciální vyšetřovací komise v Poslanecké sněmovně. Poslanci dokonce podali i trestní oznámení.

Čtěte také: ‚Je to pokus o puč!‘ TOP 09 žádá vyšetřovací komisi kvůli dění v policii

Proti tomu je zde řada povedených kauz, které se protikorupčnímu útvaru podařilo dotáhnout do konce. 

  1. Detektivům z protikorupční police se podařilo dostat před soud hostivického lékaře a bývalého hejtmana Davida Ratha. Ten během svého hejtmanského působení ve Středočeském kraji měl přijímat úplatky. Krabice s vínem, ve které Rath dostal sedm milionů korun, je už proslulá.
     
  2. ÚOKFK také dotáhla úspěšně do konce kauzu kolem lobbisty Marka Dalíka. Ten si za korupci při nákupu obrněných vozidel Pandur pro českou armádu odsedí čtyři roky ve vězení a navíc musí zaplatit peněžitý trest čtyři miliony korun, pokud to neudělá, stráví ve vězení o dva roky více.
     
  3. Dalším úspěšným případem je korupční kauza litoměřických soudců Josefa Knotka a Ladislava Jelínka. Oba za úplatu ovlivňovali výsledek několika kauz. Knotka loni soud potrestal 5,5 lety vězení a pokutou 150 tisíc korun, spoluobžalovaný Jelínek dostal tříletou podmínku.
     
  4. Protikorupční policie také vyšetřila případ zakázky pro společnost ProMoPro z doby českého předsednictví EU. Firma získala bez soutěže zakázku ozvučení konferencí. Stát vzniklou škodu vyčíslil na 938 milionů korun. Soud odsoudil jednatele firmy Jaroslava Veselého na devět let za mříže a zakázal mu podnikání na 10 let. Vinnými uznal také šest zástupců subdodavatelských firem. Jednatel jednoho ze subdodavatelů odešel od soudu se stejným trestem jako Veselý.

Čtěte také: Policejní prezident vrací úder: podal trestní oznámení kvůli nařčení

Rozdělit na povedené a nepovedené případy Šlachtova portimafiánského útvaru už není tak jednoduché. V řadě z nich totiž detektivové ÚOOZ neodvedli zrovna dobrou práci.

  1. Jako symbol dobré práce ÚOOZ je uváděna takzvaná lihová aféra. Protimafiánskému útvaru se podařilo zatknout lihového krále Radka Březinu. Pozadí kauzy už tak veselé není, než totiž k zatčení došlo, zemřelo 47 lidí. Navíc Šlachta podle úředního záznamu dostal hlášení o Březinovi a pálení lihu načerno už v roce 2009. Šlachta nad tím měl ale mávnout rukou a říct, že je to případ pro celníky. Sklad, v němž detektivové z ÚOOZ velkolepě zasáhli, předtím vypátrala krajská kriminálka.
     
  2. V případě takzvaného Toflova gangu, který měl podle obžaloby vydírat jihomoravské podnikatele, se jedná o vítězství polovičaté. Krajský soud v Brně poslal do vězení jedenáct „vyděračů“, dostali tresty v délce tři až devět let, nicméně teorii o gangu soudce detektivům rozebral a rozvrátil. O organizovanou činnost se podle něj nejednalo.
     
  3. V březnu 2014 detektiv protimafiánského útvaru Oldřich Hluško obvinil deset pražských radních včetně exprimátorů Bohuslava Svobody (ODS) a Tomáše Hudečka v případu Opencard. Posléze se ukázalo, že dvě strany obvinění detektiv opsal ze studentské práce, aniž by přiznal skutečného autora. Autor práce byl shodou okolností syn jednoho z obviněných pražských radních. ÚOOZ utržil ostudu, autor práce totiž podal na ministerstvo vnitra žalobu a vyhrál.
     
  4. Rok po Opencard, v březnu 2015, republika pro změnu sledovala efektivní razii na generálním štábu armády a proti zbrojařům z firmy Excalibur. ÚOOZ zasahoval pro podezření z levného výprodeje. Mezi dalšími byl zatčen také Jan Vylita, hlavní auditor NATO a předtím generální tajemník na ministerstvu obrany v éře Alexandra Vondry. Dodnes nebyl z ničeho obviněn a to ani po dvou letech šetření. Po zásahu ale přišel o bezpečnostní prověrku a je profesně zlikvidován.
     
  5. Nejslavnější akcí ÚOOZ je rozvětvená kauza kolem Jany Nečasové, dříve Nagyové, která začala monstrózní razií na úřadu vlády a vyustila v pád vlády. Ve větvi zneužití vojenského zpravodajství jsme svědky opakované výměny mezi soudem nižšího stupně, který obžalobu zamítl, a soudem druhé instance, jenž ji vrací k projednání. Větev trafiky pro tři bývalé poslance zrušil Nejvyšší soud, ministerstvo spravedlnosti se muselo poslancům omluvit a dostali statisícové odškodné. Nyní chce žalobce poslat před soud bývalého premiéra Petra Nečase i Nečasovou za to, že lukrativní posty poslancům nabídli. Pak je tu ještě větev, která se týká údajného krácení daně. Nečasová si měla krátit daň z luxusních dárků, které dostávala od vlivných podnikatelů v době, kdy byla Nečasova pravá ruka. Cenu darů vyčíslili detektivové na téměř 10 milionů korun. Nečasová také měla údajně vynést tajné zprávy BIS Ivu Rittigovi. Obě tyto větve byly naroubované na případ přibližně rok po razii. Navíc z odposlechů, které unikly do novin, vyplývá, že Nečas se vlivu Rittiga na ministerstvu zemědělství pod vládou Petra Bendla obával a působil proti němu. 
     
  6. Loni v říjnu rozjel protimafiánský útvar razii proti svým kolegům z Olomouce v takzvané kauze Vidkun. V ní figurují šéfové olomoucké policie, vyšetřovatelé vyslýchali i bývalého ministra vnitra Ivana Langera. ÚOOZ obvinil z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku či z podplácení bývalého šéfa odboru krajské hospodářské kriminality Radka Petrůje, někdejšího náměstka ředitele olomouckého krajského policejního ředitelství Karla Kadlece, ale také hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila (ČSSD) a podnikatele Ivana Kyselého.
     
  7. Posledním zásahem ÚOOZ je ten z letošního května, který cílil dovnitř policejních struktur. Výsledkem zásahu byli tři obvinění – bývalý policista Igor Gáborík, detektiv protikorupčního útvaru ÚOKFK Radek Holub a pracovník celní správy Pavel Šíma. Celou razii vedla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která si k řešení vybrala právě protimafiánský útvar ačkoli správě by jej měla vyšetřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Obvinění ze zneužití pravomoci a přijetí úplatku souvisí podle ní s neoprávněným předáváním informací z trestních řízení a uzavřených systémů bezpečnostních složek. 

Nejčastěji používaným měřítkem úspěšnosti útvarů je takzvaná procentuální žalovatelnost, tedy podíl případů, které útvar zahájí a skutečně dotáhne k soudu. U Šlachtova útvaru to podle statistik Policejního prezidia v letech 2013 až 2015 bylo postupně 85, 93 a 94 procent. Stejná čísla pro ÚOKFK, útvar údajně postižený snětí (olomoucký návladní Petr Šereda): 76, 82 a 95 procent. Je ale důležité podotknout, že případy hospodářské kriminality, které protikorupční police hlavně dělá, jsou zpravidla o dost složitější než případy typické pro ÚOOZ.

Čtěte také:  Malé vítězství Šlachty? Výbor bude ve čtvrtek, zařídil to poslanec ANO

Tuhý: Jde o účelový nátlak a moji dehonestaci. Proč to řeší média, a ne GIBS?

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články