Kdo vystřídá Camerona v Downing Street? Tady jsou kandidáti
Zájemci se musí nahlásit do čtvrtka
Nového lídra konzervativní strany a pravděpodobně i příštího premiéra či premiérku bude znát Velká Británie 9. září. Ačkoli nejčastěji se jako o nástupci Davida Camerona hovoří o bývalém starostovi Londýna Borisi Johnsonovi, nemusí být volba tak jednoznačná. Členové konzervativní strany musí svou kandidaturu oznámit do čtvrtka. Přehled kandidátů přinesl britský The Guardian.
Kromě Borise Johnsona se jako o kandidátech na příštího konzervativního předsedu nejčastěji spekuluje o ministryni vnitra Therese May, o ministru spravedlnosti Michaelu Goveovi či dosavadním ministrovi pro zaměstnanost a penzijní reformu Stephenu Crabbovi. Mezi konzervativními zákonodárci má podle zpravodajské televize Sky News největší podporu právě bývalý starosta Londýna Boris Johnson.
Boris Johnson (pro brexit)
Nejvýraznějším kandidátem na příštího předsedu strany i britského premiéra je dvaapadesátiletý Boris Johnson. Ačkoli se v době kampaně pro či proti brexitu několikrát neoficiálně vyjadřoval jako velký kritik a budoucí nástupce Davida Camerona, i on nyní musí kandidaturu podat oficiálně. Jako dlouholetý člen konzervativní strany a dvakrát zvolený starosta Londýna z let 2008 až 2016 je zkušeným politikem a má významnou podporu části konzervativní strany. Údajně již získal například podporu ministryně pro životní prostředí Lizy Truss.
Ale podle The Guardianu má Cameronův bývalý spolužák z Oxfordu dvě slabiny, je velmi vznětlivý a konzervativci nyní spíše potřebují pevnou ruku a klid a také je favoritem, což nemusí být vždy výhodné postavení.
Theresa May (proti brexitu)
Další kandidátkou je devětapadesátiletá konzervativní politička Theresa May, jež je v britské společnosti vnímána jako právě ta, která může Borise Johnsona zastavit. Favoritem na vítězství je i podle sázkových kanceláří, ačkoli těsně po výsledcích referenda to byl právě Johnson, a to i přesto že stála na straně Davida Camerona a prosazovala setrvání v EU. Podle deníku The Guardian její postoj více vyjadřoval loajalitu k premiérovi než nějaký silný vztah k evropským strukturám.
Výhodou může být jejích devatenáct let v parlamentu a šest let strávených na ministerstvu vnitra. A zároveň je důležitá její blízkost k politice Davida Camerona a tím možnost klidného převzetí mandátu britského premiéra. Někteří politici či veřejnost jí však vytýkají, že nemá jasnou politickou vizi.
Michael Gove (pro brexit)
I přesto že je Michael Gove dlouholetým přítelem Davida Camerona a ministra financí George Osborna, v uplynulé volební kampani stál na druhé straně barikády. Osmačtyřicetiletý ministr spravedlnosti Gove podporoval odchod Británie z EU a zároveň dlouhodobě proklamoval, že o vysoký post zájem nemá. Průzkumy z posledních měsíců mu však jisté šance dávají.
John Baron (pro brexit)
Jedním z těch, kteří čerstvě uvádějí zájem o křeslo vůdce toryů je i velký zastánce uskutečnění referenda o brexitu a rival Davida Camerona John Baron. Tento sedmapadesátiletý poslanec sepsal a poslal Cameronovi dopis, který podepsalo více než 100 poslanců s tím, aby se referendum uskutečnilo. To se také stalo.
Stephen Crabb (pro brexit)
Dalším zmiňovaným jménem v souvislosti s budoucím předsedou toryů je zástupce modernistického křídla a dosavadní ministr pro zaměstnanost a penzijní reformu Stephen Crabb. Třiačtyřicetiletý Crabb, jako velký kritik politiky Davida Camerona a zastánce brexitu, je znám především svou manipulací s médii. Sám by se podle The Guardian mohl pasovat do role ochránců chudých a zklamaných voličů, opírající se o přeběhlíky ze Strany nezávislosti Spojeného království Nigela Farage.
Nicky Morgan (pro brexit)
I poslední kandidátka je zastánkyně modernistických stranických změn. Současná ministryně školství Nicky Morgan, která vystudovala na Oxfordu, se během předvolební kampaně také přidala na stranu podporující brexit. Dnes pro třiačtyřicetiletou poslankyni však bude velmi těžké se mezi silnou mužskou konkurencí prosadit.
O definitním počtu a jménech kandidátů bude jasno ve 13 hodin ve čtvrtek, do kdy musí všichni zájemci o křeslo předsedy konzervativní strany svou kandidaturu oficiálně navrhnout.