‚Pokud je to pravda, je to alarmující‘. RRTV analyzuje Primu
SKANDÁL TELEVIZE PRIMA
Skandálem kolem televize Prima, která měla svým redaktorům nařídit, aby o uprchlické krizi referovali účelově negativně, se bude zabývat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Ta zjištění označila za alarmující, nicméně už dříve si nechala zpracovat analýzu zpravodajství, která ukázala, že situace není zcela v pořádku. TV Prima, ačkoliv se jedná o soukromou televizi, musí dodržovat zákon o vysílání, ve kterém je požadavek na objektivitu. O tom, zda jej stanice porušila, se ale rozhodne až na podzim tohoto roku.
„Pokud je pravdou, že jsou zaměstnanci konkrétní televize instruováni k tomu, aby postupovali v rozporu se zásadami objektivity a vyvářenosti, respektive aby vysílali v rozporu se zákonem o vysílání, je taková situace alarmující,“ uvedl na dotaz serveru ECHO24.cz předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ivan Krejčí.
Server HlídacíPes.org už v pondělí přinesl informaci, že vedení zpravodajství v čele s Jitkou Obzinovou a místopředsedou představenstva stanice Lubošem Jetmarem mělo nařídit redaktorům, aby zpravodajství o uprchlické krizi rámovali vždy jako hrozbu nebo krizi. Televize označila pro server ECHO24.cz informaci za spekulaci a odmítla ji komentovat. V úterý server HlídacíPes.org zveřejnil dokonce nahrávku z porady, kde mělo nařízení padnout a kde mimo jiné Obzinová řekla, že komu se nelíbí, co chce vedení, nemusí v televizi pracovat.
Čtěte také: Uniklá nahrávka z TV Prima: Komu se to nelíbí, nemusí tu pracovat
Přestože je TV Prima soukromou televizí a mohlo by se tak zdát, že si může vysílat co chce bez větších omezení a v rámci chodu redakce určovat obsah a vyznění zpráv, není to pravda. Prima, stejně jako další české televize, mohou fungovat díky licenci, kterou jim udělila Rada. Televize se tak zavazuje dodržovat Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Právě v něm je požadavek na objektivitu. „Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů,“ píše se v zákoně.
Zpravodajství televize Prima pracuje s redakčním přístupem založeným na nezávislém popisu událostí. Dne 7/9/2015 se jednalo o redakční poradu, jejímž cílem bylo nastavit pro diváka srozumitelný a konzistentní redakční přístup k tematice probíhající uprchlické otázky. Na této poradě zazněly v rámci standardní diskuze různé názory. Luboš Jetmar, člen představenstva FTV Prima, byl pozvaný ředitelkou zpravodajství Jitkou Obzinovou pouze jako člověk s osobní zkušeností z několikaletého života v arabském světě.
Po této poradě zpravodajství televize Prima pokračovalo v každodenní redakční práci, kdy jedním z témat byla i tzv. uprchlická otázka. Jeho vyváženost potvrdila i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání svou analýzou monitoringu zveřejněnou dne 15. 12. 2015 a následně i svým rozhodnutím o reportáži týkající se iráckých uprchlíků ze dne 19. 4. 2016.
Zpravodajství televize Prima bude i nadále informovat nezávisle o uprchlické krizi i jiných zásadních problémech naší společnosti.
Zda TV Prima porušila zákon ve chvíli, kdy vedení zpravodajství nařídilo svým redaktorům, jak o uprchlické krizi referovat, zatím není jasné. Podle Rady to musí ukázat až podrobná analýza. „Zda v důsledku takovýchto pokynů dochází k reálnému porušování zákona je ovšem možné ověřit výhradně monitoringem a analytickým vyhodnocením odvysílaného zpravodajského a publicistického obsahu, nikoli šetřením či ověřováním toho, co zaznělo na jakési interní poradě provozovatele,“ vysvětlil Krejčí.
Podle analýzy bylo vysílání Primy na hranici
Už loni v září si RRTV zadala analýzu, která měla ukázat jakým způsobem česká média informují o uprchlické krizi. Monitoring se přitom týkal celoplošně vysílaných programů ČT1, ČT24, Nova, Prima, Televize Barrandov a Českého rozhlasu – Radiožurnál, Rádia Impuls a Frekvence 1. Monitoring sledoval období od konce srpna do poloviny září loňského roku a zatímco například u České televize a televize Nova nezaznamenal žádné pochybení, u Primy určité problémy byly.
Výsledek byl takový, že vysílání Primy příliš nedbalo na perspektivu samotných uprchlíků a vykreslovalo je jako zdroj problémů pro Evropany, což může posilovat protiuprchlické postoje české veřejnosti. Přístup sám o sobě podle analýzy pravděpodobně nebyl porušením zákona, jako problematické s ohledem na zákon byly hodnoceny dva specifické momenty ve vysílání.
Čtěte také: Skandál TV Prima: nařídila redaktorům negativně informovat o uprchlících
V současné době podle Krejčího probíhá další monitoring, který by měl ukázat, jakým způsobem program Prima o migrační krizi informuje. Výstupy z analýz bude ale Rada řešit až na jejím zasedání v září nebo v říjnu. „Pokud by analýza odhalila, že došlo k porušení zákona, například tím, že by bylo informováno v rozporu se zásadami objektivity a vyváženosti, byl by provozovatel buď upozorněn na porušení zákona či by mu v rámci správního řízení byla uložena pokuta,“ dodal předseda Rady.
Vedení Primy chtělo asi přitáhnout víc diváků, míní odborník na média
Média mají přitom sama tendenci vytvářet samoregulační nástroje, tedy dobrovolně přijímají různá pravidla, která nejsou dána žádným zákonem. Řada médií tak má vnitřní etické kodexy, které se zavazují dodržovat. Například veřejnoprávní ČT má v rámci vnitřního fungování ustanoveno několik panelů. „Na dodržování žurnalistických zásad a standardů dohlíží Editoriální panel složený z volených členů redakce zpravodajství, dále pak Etický panel jako poradní orgán generálního ředitele ČT. Veškerá důležitá a případně sporná editorská a redaktorská rozhodnutí jsou probírána také na každodenních poradách redakce a vedení zpravodajství,“ popsala pro server ECHO24.cz některé samoregulační nástroje mluvčí ČT Alžběta Plívová.
Problematická je situace kolem televize Prima proto, že média mají při nastolování témat veřejné diskuze velkou moc. „Média v tématech, která jsou nám vzdálená a se kterými nemáme přímou zkušenost, hrají poměrně důležitou úlohu. Nejsou sice schopna určovat, co si máme myslet, ale určují důležitá témata, tedy o čem máme přemýšlet a v jakých kontextech,“ vysvětluje Vlastimil Nečas, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Pokud se vedení zpravodajství Primy skutečně rozhodlo rámovat události účelově negativně, tak zřejmě z ekonomických nikoli ideologických důvodů. „Cílem komerčních médií je vydělávat, tedy získat čtenáře a diváky. Vedení Primy zřejmě nabylo dojmu, že tímto přitáhne více diváků,“ myslí si Nečas. Pokud Prima neporušila zákon, je to podle Nečase jen otázka novinářské etiky, která není vymahatelná.
„Průšvih“ s reportáží o irácké rodině
Není to nicméně poprvé, kdy se v souvislosti se zpravodajstvím televize Prima hovořilo o manipulaci. Velký rozruch byl kolem reportáže o irácké rodině, která si měla stěžovat na nevyhovující bydlení a byty, které jim město nabídlo, měla přirovnat k přemalovanému kravínu. Později se ale ukázalo, že se jednalo o ne zcela přesný překlad a že věta zazněla ve zcela jiném kontextu.
Kvůli reportáži obdržela RRTV řadu podnětů a zabývala se jimi několik měsíců. Nakonec požádala Primu o vysvětlení a celá situace se měla vyřešit na zasedání 19. dubna. Ze zápisu z jednání je zřejmé, že Prima podle Rady v reportáží manipulovala a porušila tak zákon. Rozhodnutí ale nakonec Rada neodhlasovala, protože z dvanácti členů bylo přítomných právě při jednání o tomto bodě pouze šest z nich a hlasování tak bylo neplatné.