Nejošklivější budova v Praze? Crystal. Ničí panorama
Anketa o moderní pražské architektuře
NOVÉ
Nejošklivější stavbou pražské porevoluční architektury se stala budova Crystal na Vinohradské třídě. Ekologičtí aktivisté ze sdružení Arnika ji na základě ankety mezi dvěma tisícovkami Pražanů přiřkli titul Skleněné peklo. Kritika novou moderní dominantu Prahy provází už od dob jejího vzniku – narušuje prý panorama metropole a mluví se i o netransparentním postupu úřadů při schválení stavebního povolení.
„Je to naprosto nekoncepční zásah do panoramatu. Budova je vidět překvapivě z mnoha míst a působí nesourodě se svým okolím,“ řekla deníku ECHO24.cz předsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková k budově stojící na Vinohradech.
Velký problém vidí historička Prahy také v tom, že Vinohradskou třídu lemují šířkové domy. „ V případě Crystalu investoři neměli k dispozici jinou, větší parcelu, tak se rozhodli stavět do výšky. Může to být považováno za úmysl, ale v tomto případě se to příliš nepovedlo,“ dodala Bečková.
Moderní kancelářská budova připomínající malý a velký krystal, kterou pro koncového majitele skupinu GES Group Holding miliardáře Ivana Zacha, polovičního vlastníka televize Prima, navrhlo architektonické studio Atelier 15. Budova leží v žaludku už od začátku místním občanským sdružením a komunálním politikům ze Strany zelených, kteří proti jejímu vzniku neúspěšně protestovali.
Netransparentní schvalování Crystalu
„Stavba je zcela nevhodná svým tvarem, předimenzováním a vůbec architektonickým řešením a vůči svému okolí až arogantní, a to se týká samozřejmě i nevhodné výšky. Jeden solitér, jakým je budova bývalého Strojimportu, není argumentem se pustit do další výškové zástavby tak nevhodné pro čtvrť jakými Vinohrady jsou,“ uvedl Lukáš Haupt, člen zelených na Praze 3.
„Praha by mohla být dynamickou metropolí londýnského typu, avšak obrovské architektonické bohatství spolu se zanedbanou architektonickou gramotností společnosti paradoxně paralyzují ambiciózní a koncepční diskurz,“ říká architekt Imrich Vaško z UMPRUM.
Místní sdružení v čele s Tady není developerovo navíc upozorňuje na netransparentní postup úřadů při schvalování stavebního povolení. Původně se mělo jednat o stavbu čtyřpatrového rodinného domu, která se podle sdružení změnila na administrativní objekt o 12 podlažích. Úředníci z Prahy 3 nejdříve prý projekt zamítli, posléze ale developerovi vyšli vstříc, stejně tak magistrát, a dali projektu navýšeného ještě o další patra zelenou.
Magistrát i památkáři, kteří stavbu povolili, kritiku odmítají s odkazem na své předchůdce a letité složité projednávání projektu. „Daná stavba není šťastným řešením pro daný prostor a lokalitu. V danou chvíli je však vše dáno a stanoviska mého předchůdce byla akceptována všemi kompetentními orgány,“ sdělil ředitel odboru památkové péče pražského magistrátu Jiří Skalický.
Developerská společnost GES Real na dotazy deníku ECHO24.cz i přes opakované výzvy nereagovala. Čtrnáctipatrová budova Crystal stojí na konci Vinohradské třídy naproti Olšanským hřbitovům, měří 60 metrů a její postavení stálo 800 milionů korun. Otevřena byla loni na jaře.
Pražský klenot? Národní technická knihovna či Tančící dům
V anketě sdružení Arnika se v těsném závěsu za Crystalem umístil hotel Don Giovanni, který byl za nejošklivější moderní budovu v Praze často označován v minulosti. Třetí příčka patří komplexu Quadrio ve Spálené ulici.
Dvě tisícovky Pražanů vybíraly také stavby podle nich zdařilé – nejvíce hlasů dostala Národní technická knihovna, která získala titul Pražský klenot, druhý skončil Tančící dům a nový Trojský most.
„Crystal je standardní obětí uličního prostoru a nevole k novému, Národní technická knihovna naopak akceptovatelným kompromisem kampusového urbanizmu. Rozporuplné výsledky ankety potvrzují, že v společnosti převládají konzervativní kritéria,“ komentoval deníku architekt Imrich Vaško z Vysoké školy úmělecko průmyslové (UMPRUM).
„Praha by mohla být dynamickou metropolí londýnského typu, avšak obrovské architektonické bohatství spolu se zanedbanou architektonickou gramotností společnosti paradoxně paralyzují ambiciózní a koncepční diskurz,“ dodal architekt.
Zapojit se do ankety mohli lidé na internetových stránkách sklenenepeklo.org či zmenyprahy.cz. Hlasování probíhalo ve dvou fázích – lidé nejdříve budovy nominovali a posléze o nich hlasovali. Celkem se ankety zúčastnily zhruba dvě tisícovky lidí.
„Obecně se dá říci, že lidé příliš nevítají stavby, ze kterých necítí užitek. Mezi takové patří například velké kancelářské budovy, které slouží prakticky jen svým pracovníkům. Specifickým případem je pak stavba na místě, které si lidé zvykli využívat jinak. Domnívám se, že to se stalo v případě pozemku Quadria, který lidé po desetiletí využívali jako náměstí,“ řekl k výsledkům Michal Křivohlávek, který se v Arnice věnuje územnímu plánování.
Hlavním cílem ankety bylo podle Arniky vysledovat alespoň v omezené míře názory Pražanů na nově vznikající tvář města, se kterými by se při rozhodování o budoucí podobě města mělo počítat. Pražský magistrát totiž připravuje nový územní plán, podle kterého se bude dalších 20 let stavět. Hotov by měl být do konce května, Prahu už stál zhruba 50 milionů korun.
