ČEZ i s horšími výsledky nasype miliardy státu

Prostý Čech vnímá společnost ČEZ hlavně přes složenky. Statisíce lidí sice přešly v minulých letech k alternativním dodavatelům, díky pozici dominantního výrobce elektřiny je skupina nicméně stále zapsaná hlavně jako symbol klíčového druhu energie. Role ČEZ se přitom mění. Přesněji řečeno, mění se jeho funkce směrem ke státu. Z koncernu, který se dříve soustředil na velké nákupy ve střední a jihovýchodní Evropě, se stává zásobárna hotovosti pro státní rozpočet.

Rozdíly se zvýrazní při srovnání se stavem v předchozím desetiletí. Krátce po nástupu Martina Romana (2004-2011) zahájil ČEZ zahraniční expanzi. Skupina se rozrostla hlavně na Balkáně, „nejlogičtější“ nákup kontrolního balíku ve Slovenských elektrárnách ambicioznímu rodákovi z Havířova nevyšel.

Dodatečná cena za tyto spanilé jízdy byla v mnoha případech velká (spory s regulátory a politiky), i přes rozsáhlé akvizice ale ČEZ vykazoval díky příznivým cenám za elektřinu vysoké zisky, z nichž těžili akcionáři včetně státu, který ve společnosti kontroluje zhruba 70procentní podíl.

Nástup finanční krize, pád velkoobchodních cen a stále chaotičtější energetická politika Evropské unie však podstatně změnily prostředí, v němž ČEZ podniká. Jeho investice se více soustředily na obnovu a modernizaci stávajících zdrojů. Podařilo se ušetřit na nákladech, takže přes snížené výnosy hospodařil ještě se slušným ziskem a s poměrně vysokou hotovostí.

Po nástupu Babiše

S nástupem Andreje Babiše na ministerstvo financí zesílila poptávka, aby ČEZ svému největšímu akcionáři posílal každoročně více peněz. Tento tlak zřejmě ještě stoupá s tím, jak se majiteli Agrofertu nedaří plnit sliby o efektivnějším vybírání daní. Přesto, že současný šéf ČEZ Daniel Beneš ukázal, že umí Babišovi odolat, do státní pokladny mu letos přeci jen pošle větší kus z výdělku.

Společnost překvapivě oznámila, že navzdory téměř čtvrtinovému poklesu čistého zisku v prvním čtvrtletí navrhne dividendu za loňský rok 40 korun za akcii, tedy ve stejné výši, jako v předchozích dvou letech. Stát si tak přijde na 15 miliard korun. ČEZ kvůli tomu zvýšil výplatní poměr u dividendy – zatímco dosud se držel pod hranicí 60 procent čistého zisku, nyní je to 73 procent.

Je to dobře, nebo špatně? Akcionáři, včetně těch drobných, samozřejmě rozhodnutí o dividendě vítají. Otázka je, jak se mají na tento krok dívat spotřebitelé. Ministr financí je sice může přesvědčovat, že peníze z ČEZ patří v první řadě státu, zaplácávání rozpočtových příjmů ale domácnostem ani podnikům moc nepomůže. Více by asi ocenily nižší platby za elektřinu. K tomu však téměř jistě nedojde, protože v příštích letech chtějí vláda i ČEZ přistavět nové jaderné bloky v Temelíně a Dukovanech. A takové projekty můžou spolknout všechno, co největší česká energetická společnost vydělá.