Nehoráznost, hanba, pošlapání Listopadu. Politici kritizují Zemana

Velký rozruch způsobilo mezi politiky napříč spektrem úterní rozhodnutí ochranky nepustit studenty k pamětní desce na Albertově během akce Bloku proti islámu, kde vystoupil i prezident Miloš Zeman. Podle politiků šlo o pošlapání odkazu Listopadu a Zeman překročil veškeré meze. Například lidovec Pavel Svoboda upozornil na to, že na rozdíl od včerejška v listopadu 89 studenti na Albertov mohli.

Jedním z prvních, kdo se vymezil proti rozhodnutí ochranky, byl předseda ODS a bývalý rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. „Nevpustit studenty zapálit svíčky k pamětní desce na Albertově je dalším pošlapáním Listopadu. Pokud to pořadatelé neví, tak dnes slavíme svobodu a demokracii,“ napsal Fiala na svůj twitterový účet.

Neméně ostře se k celé situaci postavil i europoslanec za TOP 09 a bývalý dlouholetý člen ODS Jiří Pospíšil. „Nepustit 17. listopadu studenty na Albertov, protože tam za dvě hodiny bude prezident Zeman a Blok proti islámu, považuji za úplnou nehoráznost. Doufám jen, že to byla nekompetentnost policie a ne opatření, které mělo zabránit příchodu odpůrců Miloše Zemana,“ uvedl na Facebooku.

Čtěte také: Studenty k pamětní desce nepustili. Kvůli akci islamofobů

Čtěte také: Rektor Bek: Zemanovi příznivci se chtěli studentům pomstít

Ke kritice se připojili i další politici, například poslanec TOP 09 Jiří Koubek psal o totalitě v roce 2015, podle ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD) zase Zeman překročil veškeré meze: „Stoupl si na pódium vedle výkvětu současné extrémistické scény a sdělil „svému“ národu, že fašismus nemá nazývat fašismem, islamofobii islamofobií, rasismus rasismem a xenofobii xenofobií.“

Se smutnou paralelou s listopadem 89 přišel europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda, který upozornil, že ani za totality nikdo studentům ve vstupu na Albertov nebránil. „Musím s politováním konstatovat, že v listopadu 89 studenti na Albertov mohli. Hanba,“ prohlásil na Twitteru Svoboda.

Ovčáček: Jde jen o průhlednou propagandistickou akci

Prezidentský mluvčí Jiří Ovčáček nicméně už v úterý veškerou kritiku odmítl, když na Facebooku uvedl, že se studenti zapálením svíčky u pamětní desky jen chtěli zviditelnit. „Skupinka studentů mohla položit kytičku na Albertově kdykoliv mimo předem ohlášené shromáždění. Takto jde jen a jen o pokus o mediální zviditelnění, průhlednou propagandistickou akci ku laskavému pošimrání antizemanovského mediálního mainstreamu. Nic více,“ napsal Ovčáček.

Emoce se pokusil uklidnit alespoň premiér Bohuslav Sobotka, který upozornil na to, že v Praze v těchto dnech platí kvůli pařížským útokům zostřená bezpečnostní opatření. „Mně určitě mrzí, že studenti nebyli puštěni na to náměstí, na druhou stranu policie má za úkol, aby udržela pořádek a bezpečnost během 17. listopadu. My prostě nechceme, aby v ulicích Prahy docházelo k násilným střetům mezi stoupenci jednotlivých názorů,“ uvedl premiér v rozhovoru pro Českou televizi.

Pozornost ale nevzbudilo jen nevpuštění studentů k pamětní desce, která připomíná události z listopadu 1989. Mnoho lidí se pozastavilo nad tím, že prezident Zeman vystoupil na jednom pódiu s lídrem Bloku proti islámu Martinem Konvičkou, který bývá označován jako extremista. „No a je to. BPIZ. Blok proti islámu-zemanovci,“ komentoval spojení prezidenta s protiislámskými aktivisty místopředseda ODS Jan Zahradil.

Loni prezidenta Zemana na Albertově vypískali jeho odpůrci a házeli po něm vejce. Letos se na místě konala akce na podporu prezidenta, k níž se připojil Blok proti islámu. Zeman tak měl na Albertově vstřícné publikum. Podpořit ho přišlo několik tisíc lidí. Dorazili i odpůrci Zemana, ti ale byli ve výrazné menšině.