Pozadí vzpoury: ‚Uprchlíci jsou v Bělé drženi protiprávně‘
Právníci o táboru pro upchlíky
NOVÉ
1
O hlavních důvodech výbuchu nespokojenosti v zařízení pro zajištění cizinců v Bělé-Jezové se nemluví, tvrdí právnička Jiřina Neumannová z Asociace pro právní otázky imigrace. Podle ní a dalších právníků je nejméně polovina běženců v táboře zadržována protiprávně. Novináři nemají a ani dřív neměli do uprchlického tábora přístup, musejí se spoléhat jen na vyjádření ministerstva vnitra.
Minulý pátek utečenci zadržovaní v uprchlickém středisku v Bělé pod Bezdězem poškodili část plotu a pokusili se utéct. Zpacifikovali je těžkooděnci. Po „uklidňující“ návštěvě ministra vnitra se situace ještě víc vyhrotila.
Podle ministerstva uprchlíci žádali, aby z tábora obehnaného žiletkovým plotem, v němž jsou zadržováni bez soudu ve vězeňském režimu i řadu měsíců, byli propuštěni, byly jim vráceny zabavené peníze a mobily.
„Hlavní důvody jejich frustrace jsou ale v tom, že nevědí, proč tam jsou, jak dlouho tam budou a co s nimi bude potom,“ říká Jiřina Neumannová z Asociace pro právní otázky migrace, která do detenčního centra pro uprchlíky na Mladoboleslavsku léta jezdí. Většina lidí zavřených v Bělé pochází z Afghánistánu, Iráku a Sýrie.
Čtěte také: Uprchlíci v Bělé se bouřili. Rozbíjeli zařízení tábora
Běsnění kolem imigrantů
Maďarsko nepřijímá
V táboře se uprchlíkům, jejich počet ve středisku před několika dny stoupl na čtyři sta, totiž vysvětlení nedostane, tvrdí právníci z Asociace. Připustila to před několika dny i mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. „Chtějí, aby je někdo vyslechl a vysvětlil, proč tam jsou tak dlouho a nějakým způsobem s nimi diskutoval,“ řekla o zadržovaných.
V Bělé se nacházejí utečenci, které policie zadržela kvůli nelegálnímu pobytu v Česku. Z detenčního střediska se drtivou většinu z nich poté snaží deportovat do té země EU, kde byli zaregistrováni poprvé – tak, že jim tam byly sejmuty otisky prstů. Většinou se to stalo v Maďarsku. Maďarské tábory jsou ale v současnosti přeplněné a tamní úřady prohlásily, že do října další běžence přijímat nebudou.
Jsou rodiny nebezpečné?
V případě, že odsun uprchlíků zpátky do první země EU, odkud přišli, do zhruba devadesáti dnů neproběhne, měli by být podle zákona z detenčního centra propuštěni. „Protože Maďarsko nepřijímá, jejich současné zadržování tedy ztrácí smysl,“ upozorňuje Neumannová. Po propuštění se ale řada cizinců podle ní za branou tábora v Bělé ocitne bez peněz. Středisko si účtuje poplatek za ubytování 250 korun na den a osobu a ze zabavených peněz pak částku utečencům strhne.
Podle Neumannové by úřady měly zadržování cizinců posuzovat individuálně a v každém jednotlivém případě zdůvodnit, proč může být volný pohyb konkrétních lidí v Česku nebezpečný.
„V desítkách případů jsme poukázali na to, že to jsou rodiny s dětmi, které žádné nebezpečí nepředstavují, a vyhráli jsme zhruba každý druhý případ,“ podotýká další právník Jaroslav Větrovský. Podle něj se za šest let, co Asociace pro právní otázky imigrace v Bělé pracuje, nestalo, aby byl v tamním středisku odhalen nebezpečný uprchlík, třeba s napojením na teroristy. Jeden takový případ zaznamenali před osmi lety ale na Slovensku, kde byl v jednom uprchlickém zařízení objeven Alžířan podezřelý z teroristických aktivit v Británii a Francii.
Větrovský dodává, že není proti existenci detenčního zařízení, ale proti plošnému přesouvání zadržených cizinců do něj a proti nezákonnostem s tím spojených.
„Někdo může říct: tak měli zůstat doma. Ale Česká republika je právní stát a měla by dodržovat zákony, které sama vytvořila,“ dodává Větrovský.
