Poslanci si zvýší platy. Nejvíc, když neudělají nic

Na Poslaneckou sněmovnu čeká při pátku rozhodnutí o platech ústavních činitelů. Podle vládního návrhu mají poslanci a senátoři od příštího roku brát o procento víc než letos. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale nově přišel s tím, že by zvýšení mohlo být o 3,5 procenta. Pokud sněmovna nestihne do prosince udělat nic, vyskočí s novým rokem politikům platy o 26 procent.

„Uplynutím 31. prosince 2014 končí doba, po kterou se při určení platů a některých náhrad výdajů představitelů státní moci postupuje podle platové základny ve výši 51 731 korun, a pokud by nebylo učiněno žádné opatření, tak tato platová základna se v příštím roce skokově zvýší,“ shrnula věc už minulý týden ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Poslanci se k projednání návrhu, který se týká jejich platů, dlouho nemohli propracovat. Když konečně přišel na řadu, vzbudil silné emoce. „Víte, dělejme ze sebe blbce, on nás stejně národ mít rád nebude, uvědomte si to,“ zmínil například poslanec Vítězslav Jandák (ČSSD).

„A kolik berou tito ředitelé státních firem? Půl milionu: Přes půl milionu měsíčně!“

Jandák rázně pokračoval: „A pro národ bych chtěl jenom upozornit, že ten pitomej poslanec má základ 55 tisíc korun a dává zákony této země! Je de iure nadřízený například ředitelům státních firem! A kolik berou tito ředitelé státních firem? Půl milionu: Přes půl milionu měsíčně! Plus mají takzvané benefity, prosím vás. Dřív se tomu říkalo prémie. A to jsou milionové částky.“

Čtěte také: Sněmovna je v rozkladu a Kalousek si připadá jako zombie

Nakonec poslanci před týdnem návrh neprojednali kompletně ani v úvodním čtením. Aby aspoň toto projednávání dokončili, čeká je nyní mimořádná schůze. „Tlačíme na tu věc, aby to neskončilo stranou ve škarpě legislativního procesu, a pak se 2. ledna netvářili všichni překvapeně, že vůbec netuší, že se jejich platy zvedly o 26 procent,“ prohlásil ve středu premiér Sobotka. Nově přišel s tím, že by růst nemusel být o procento, ale o 3,5 procenta.

Rozevřené nůžky mezi politiky, soudci a žalobci

Minimálně část poslanců cítí jako nespravedlnost, jak se má plat zvýšit jim a jak soudcům a státním zástupcům. Původně mělo být odměňování politiků, soudců a žalobců provázané, taková konstrukce ale neplatí. „Zatímco politici jsou teď někde na úrovni 75 procent platu politiků v roce 2004, tak soudci si peníze žalobami vyhádali a dnes jsme jako poslanci někde na 67 procentech platu soudců,“ uvedl pro server ECHO24.cz místopředseda sněmovny Petr Gazdík (TOP 09/STAN).

Současný základ pro výpočet platů poslanců a senátorů je oproti tomu 51 731 korun. Podle vládního návrhu by se měla zvýšit o 517 korun. V případě Sobotkovy varianty by to bylo 1810 korun navíc. A při nečinnosti sněmovny by základna vyskočila přes 65 tisíc.

Gazdík zároveň kritizoval vládní koalici, že projednání zákona nezvládá. Připomněl, že sněmovna musí projednat také zákon o platech soudců, který musí mít podle rozhodnutí Ústavního soudu příští rok plat vyšší. Zatímco nyní je jejich platový základ 64 500 korun, po novém roce má být přes 71 tisíc.

Současný základ pro výpočet platů poslanců a senátorů je oproti tomu 51 731 korun. Podle vládního návrhu by se měla zvýšit o 517 korun. V případě Sobotkovy varianty by to bylo 1810 korun navíc. A při nečinnosti sněmovny by základna vyskočila přes 65 tisíc. Základní plat poslanců a senátorů je přitom 1,08násobkem této základny.

„Osobně si myslím, že když nebude zvýšen plat ani o korunu, nic nespravedlivého se ve vztahu k poslancům a senátorům nestane,“ zmínil šéf ústavněprávního výboru sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD). „Samozřejmě to, co se s ohledem na rozhodnutí a nález Ústavního soudu stát musí, je zvýšení platů soudců a státních zástupců. A tedy ještě větší otevření nůžek mezi ústavními činiteli. Ale to je věc, o které nerozhodujeme, rozhodl o ní už Ústavní soud,“ dodal.

Faktické snížení platů odstartovalo obálkovou aféru

Poslanci a senátoři si platy zmrazili na čtyři roky na konci roku 2010, šlo o jedno z úsporných opatření vlády Petra Nečase (ODS). Protože si tehdy platy zároveň více zdanili, začali fakticky dostávat peněz méně. Náhlá „finanční svízel“ měla být mimo jiné důvodem, kvůli kterému odstartovala v tehdejší vládní straně Věci veřejné takzvaná obálková aféra. Stranický lídr Vít Bárta totiž poslancům svého klubu nabídl, že jim ztrátu dorovná.