Kdo se zajímá o Putinovu ‚gruzínskou matku‘, zemře
Odložila Vovu v devíti letech?
NOVÉ
2
Skutečná matka ruského prezidenta Vladimira Putina je stále naživu. Věra Putinová bydlí v Gruzii a malého „Vovu“ odložila, když mu bylo devět. Byl nemanželské dítě a její pozdější partner ho odmítal živit. Příběh devětaosmdesátileté ženy, která tvrdí, že je matkou jednoho z nejmocnějších mužů planety, přinesl respektovaný německý týdeník Die Zeit. Upozornil také, že v honbě za tématem už zemřelo za podivných okolností několik lidí.
„Samozřejmě, že svého syna miluji a lituji toho, že jsem ho dala pryč. Můj muž ho ale nechtěl živit a já tehdy neměla jinou možnost. On se zřejmě cítí zraněný, ale po tom všem i tak jsem stejně jeho matka,“ řekla Věra Putinová. „Teď ale žijeme každý jinde, nemáme nic společného,“ řekla reportérům gruzínské televizní stanice Rustavi 2, kteří ji navštívili v malé gruzínské vesnici Metechi v letech 2006 a 2008.
Věra Putinová se narodila v září roku 1926 ve vesnici poblíž malého města Očot na východě evropské části Ruska. Po známosti s Platonem Privalovem otěhotněla. Poté zjistila, že muž je už ženatý. Vrátila se k rodičům, kde 7. října 1950 porodila syna Vladimira Putina, zdrobněle Vovu. O dva roky později se vdala za gruzínského vojáka a celá rodina se přestěhovala do Gruzie, vesnice Metekhi.
Manželovi Putinové ale začalo po čase vadit vadit, že musí živit cizí dítě. Pár byl chudý a navíc měl i vlastní dceru. Na ženu začal naléhat, aby syna odložila. Po incidentu, kdy její švagrová malého Vladimira tajně odvedla k cizímu muži, aby se chlapce ujal, se Putinová rozhodla muže poslechnout a chlapce odvezla zpátky k rodičům do vesnice Očot. Její otec byl ale těžce nemocný, proto nakonec chlapce dali do péče příbuzným, kteří už vlastní dětí mít nemohli, jak popisuje Die Zeit.
Vladimirov Spiridonovič Putin a Marie Ivanovna Putinová, tedy pár, který ruský státník ve svém oficiálním životopise označuje jako své rodiče, malého Vladimira osvojili, když mu bylo devět let. Přestěhoval se s nimi do tehdejšího Leningradu. Noví rodiče podle Putinové chlapci změnili rodný list, aby mohl ve městě nastoupit znovu do první třídy, protože po tříletém studiu v gruzínské škole neuměl pořádně rusky. Jeho datum narození tak místní úřady posunuly na 7. října 1952.
Čtěte také: ‚Život je krutý.‘ Putinova zpověď o rodičích
Daily Telegraph záznam o chlapci Vladimirovi Putinovi, který navštěvoval gruzínskou školu ve vesnici Metekhi, skutečně našel. Jinak ale žádný hmatatelný důkaz neexistuje. „Vova stále nese moje příjmení, ale přiznat mě jako matku nechce. Proto tady byla KGB a vzala mi všechny fotografie. Napomenula mě také, že nemám dovoleno o tom s nikým mluvit,“ uvedla dále stařena tamní televizi.
Domnělé fotografie malého Putina, které ženě zbyly, však odborníky nepřesvědčily. Také Kreml její příběh odmítá jako smyšlenou. Ta historka není pravdivá. Vůbec neodpovídá realitě,” odmítl Dmitrij Peskov v roce 2008.
V honbě za pravdou umírají lidé
Faktem ale je, že o raném dětství Putina se toho moc neví. Navíc se oficiálním rodičům narodil, když jim bylo už přes čtyřicet, což v té době nebylo běžné. Jejich další dva synové Oleg a Viktor, kteří se narodili více jak 15 let před Vladimirem, zemřeli za války.
Věra Putinová syna po předání příbuzným neviděla, poznala ho až v televizi v roce 1999. „Jsem přesvědčena, že je to Vova. Myslíte, že bych nepoznala vlastního syna?“ řekla v roce 2008 deníku Daily Telegraph.
Aktuální vydání týdeník Die Zeit přináší i další okolnosti ohledně příběhu Věry Putinové, které se udály v posledních 15 letech.
Jednou z nich je smrt ruského novináře Arťjoma Borovika před prezidentskými volbami v březnu 2000, kdy Putin poprvé kandidoval. Novinář spolu se svým dlouholetým přítelem Zijou Bazhajevem, šéfem významné ruské ropné společnosti Alliance Group, odjeli do gruzínské hlavního města Tbilisi, kde měli domluvenou schůzku s vysoce postaveným čečenský diplomatem Rustamem Daudovem. Měl jim ukázat videonahrávky, jejichž zveřejnění mohlo podle Daudova způsobit, že by Putin nebyl zvolen do čela země.
Při návratu mužů do Ruska ale došlo k neštěstí. Letadlo při přistání na moskevském letišti vybouchlo a nikdo nepřežil. Podle ruských vyšetřovatelů pochybil zřejmě technik, který nedoplnil nemrznoucí kapalin. To pak zabránilo uvést křídla do odpovídající polohy a nastal přetlak.
Sagenhaft gute Geschichte von @steffendobbert über Putins womöglich wahre Mutter morgen in @DIEZEIT pic.twitter.com/hS4BkLvMpQ
— Jochen Bittner (@JochenBittner)
6. květen 2015
Profesionální vražda italského novináře
O pět let později do Daudovovy kanceláře přišel Gruzínec, který mu mu ukázal fotku ženy, o níž byl přesvědčen, že je Putinova skutečná matka. Daudov muže vyslechl a pak ho poslal pryč. Přestože mu jeho příběh připadal podivný, začal se o něj zajímat. Nakonec Věru Putinovou našel a chtěl přes své známé její příběh zveřejnit ve významných tureckých médiích. Po publikaci v listu Türkiye bylo další zveřejňování na nátlak ruské diplomacie prý zakázáno, neb by to ohrozilo budování ropovodu mezi Ruskem a Tureckem.
„Unesli ho a přejeli náklaďákem. Byla to profesionální vražda. Vrah přesně věděl, co dělá.“
Po čase Daudov také kontaktoval zkušeného italského novináře, válečného reportéra Antonia Russa. Daudov italskému novináři, se kterým se setkal v Gruzii, chtěl předat informace ohledně Putinově skutečném původu a nahrávky Putinové. O několik hodin později byl novinář objeven mrtvý u silnice se svázanýma rukama.
„Unesli ho a přejeli náklaďákem. Byla to profesionální vražda. Vrah přesně věděl, co dělá,“ řekl italský člen Evropského parlamentu s tím, že z hotelového pokoje novináře zmizel jeho počítač, mobil i kazeta. Dva gruzínští kriminalisté, kteří se snažili vraždu řádně vyšetřit, skončili podobně jako italský novinář. Jeden spáchal sebevraždu, druhý byl otráven.
