Migranty se v EU nedaří zapojit do trhu práce. Jen zlomek pracuje
PRÁCE PRO UPRCHLÍKY
NOVÉ
Žádné z devíti zkoumaných původních členských zemí Evropské unie se dosud nepodařilo uspokojivě integrovat uprchlíky na trhu práce. Zjistila to studie německé Bertelsmannovy nadace. Dosáhnout tohoto cíle je těžké pro skandinávské, západoevropské i jihoevropské státy. Chybí proto úspěšné modelové příklady, ačkoliv integrace migrantů možná a přínosná je, tvrdí tato nadace.
Studie tak de facto přiznává, že migrace zatím žádaný přísun pracovní síly nepřinesla, naopak logicky odčerpává peníze ze sociálního systému.
Studie porovnává devět relativně bohatých původních členských zemí EU: Švédsko, Dánsko, Francii, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Španělsko, Itálii a Británii. Závěr studie vede podle serveru deníku Der Standard k vystřízlivění, ale nikoliv k beznaději. Každá z těchto devíti zemí přijala značný počet uprchlíků.
Nejambicióznější přístup k integraci uprchlíků uplatňují ve Švédsku, kde mezi lety 2000 a 2015 požádalo o azyl asi půl milionu lidí. Ve Švédsku může každý žadatel o azyl s prokázanou totožností od prvního dne pracovat, na rozdíl od Rakouska, kde jsou žadatelé o azyl z trhu práce prakticky vyloučeni. Přesto i ve Švédsku našlo mezi lety 2013 a 2014 (novější údaje podle studie nejsou k dispozici) zaměstnání jen 450 žadatelů o azyl. Lidé s uznaným statusem uprchlíka využívají ve Švédsku pomoci dvouletého státního integračního programu. Ale i po konci tohoto programu získalo práci pouze 11 procent zúčastněných žen a 28 procent mužů, upozorňuje Der Standard.
Výzkumníci ale přesto tvrdí a zdůrazňují, že zapojování migrantů na trh práce může být úspěšné a přínosné pro všechny. Dosavadní problémy v Evropě jsou způsobeny i přístupem přijímacích států. Například Británie ani Francie se o profesní integraci uprchlíků téměř vůbec nesnaží. Mnohé integrační programy jsou podfinancované a málo zaměřené na ženy, jejichž úspěšné začlenění napomáhá celkové integraci uprchlických komunit. Jiným problémem je přetrvávající snaha o větší či menší ochranu evropského trhu práce, i prostřednictvím toho, že „bez (příslušných) licencí a certifikátů nejde nic“.
Studie Bertelsmannovy nadace je založená na číslech i osobních rozhovorech. Analyzuje 94 různých opatření na podporu integrace migrantů, kteří přišli do Evropy v posledních letech. Studii vypracoval tým třinácti výzkumníků pod vedením ekonoma Ivána Martína z Evropského univerzitního institutu ve Florencii.
