S EET začne boj o živnostníky. Babiš z nich vytvořil miliardový trh
Dopady EET
NOVÉ
2
O krok blíž k miliardovému trhu s doplňkovými službami a vybavením jsou zas tuzemští poskytovatelé telekomunikačních služeb, finanční domy i další firmy poté, co poslanci ve sněmovně odhlasovali zákon o elektronické evidenci tržeb (EET). S jeho zavedením tak totiž začne boj o statisíce živnostníků a drobných podnikatelů, kteří si budou muset online pokladní systémy pořídit. Prvotní náklady na vybavení se budou pohybovat o okolo několika tisíc korun, měsíční správa pak živnostníky vyjde v řádech na stovky.
Správu pokladních systémů a další elektronické nástroje, které živnostníkům mají usnadnit jejich podnikání po zavedení EET, připravují všichni velcí operátoři v zemi. Telekomunikační společnost patřící do skupiny PPF Petra Kellnera nabízí eKasu, od Vodafonu si podnikatelé mohou od loňského listopadu stáhnout demo verzi aplikace ePokladna. Řešení pro EET chystá i T-Mobile.
„O2 je připraveno podnikatelům nabídnout kompletní řešení bez ohledu na jejich současné vybavení i velikost a zaměření jejich podnikání. Detaily o uvedení na trh, konkrétní podobě produktu a ceně zatím vzhledem ke konkurenci nechceme sdělovat,“ uvedla deníku ECHO24.cz Kateřina Mikšovská z tiskového oddělení O2.
Správa systému vyjde na několik stovek korun
Chystaný produkt pro podnikatele nechtěl podrobně komentovat ani T-Mobile, který prý nabídku představí, až bude EET aktuální. „V tuto chvíli neznáme podobu centrálního řešení, ani přesný termín spuštění,“ informovala Martina Kemrová ze společnosti T-Mobile.
O něco sdílnější je Vodafone, který má konkrétní nabídku pro živnostníky již připravenou. „Aplikace ePokladna umožňuje evidovat data provedených transakcí, vystavovat elektronické účtenky i sledovat pohyb zásob na skladě. Aplikace je dostupná ve dvou základních verzích, které se liší měsíčním poplatkem a funkcemi,“ informoval Vodafone s tím, že jednoduší verze systému podnikatele vyjde měsíčně na tři stovky, nadstardandní pak 420 korun.
Na „balíčky“ služeb operátorů dále navazují banky. Česká spořitelna od loňského února nabízí mobilní platební terminály pro ty obchodníky, kteří umožňují mimo hotovosti také platbu kartou. Bezdrátový terminál stačí k pokladně pouze připojit, sedět bude ale jen na řešení od Vodafonu, se kterým Česká spořitelna spolupracuje. Cena přístroje se pohybuje okolo 1700 korun, správa aplikace terminálu vyjde minimálně na dvě stovky měsíčně.
Nové pokladny si bude muset koupit až 400 tisíc živnostníků
V pozadí miliardového byznysu se službami, které se s EET pojí, stojí kromě PPF i další investiční gigant. Ke konci loňska investovala do firmy z Karlových Varů specializující se na vývoj online pokladních systémů Smart Software česko-slovenská skupina J&T. Ta potenciál sekundárního trhu odhadla na více než 1,5 miliardy korun.
Podle analytiků z J&T by si mělo novou online pokladnu pořídit okolo tří desítek tisíc restauratérů a hoteliérů, následovat by mělo více než sto tisíc dalších obchodníků a posléze i zbytek trhu, který podle investiční skupiny čítá okolo čtvrt milionu živnostníků a podnikatelů, uvedl loni v prosinci deník Mladá fronta Dnes. Z celkových 600 tisíc živnostníků a drobných podnikatelů se tak bude muset dovybavit více jak polovina z nich.
Pořizovací cena pokladního systému od Smart Software vyjde na několik tisíc korun, měsíčný poplatek za jeho správu se pak pohybuje v řádu stovek korun. Online pokladna má podobu tabletu se stojánkem s bezdrátovou tiskárnou účtenek a se softwarem firmy. Nejlevnější verze stojí zhruba pět tisíc korun. Ve firmě přitom nedávno koupili podíl také bývalý šéf ČEZ Martin Roman nebo extajemník Českých drah Jan Veverka.
Pokladní systémy a řešení pro živnostníky nabízí i další menší firmy. Jedná se o programy Dotykačka nebo Storyous. Dotykačka nabízí pokladní zařízení od 5 do 14 tisíc korun a měsíční správu systému za 850 korun. Aplikace je určena však pouze pro operační systém Android.
Ministerstvo nebude do sekundárního trhu zasahovat
Menší obchodníci si budou muset pro přechod na elektronickou evidenci tržeb pořídit připojení k internetu, pokladní program, tiskárnu a hardware, tedy pokladnu, tablet či chytrý telefon, na kterém vystaví účtenku. Větším podnikatelům podle ministerstva financí stačí pouze aktualizace stávajícího pokladního systému.
Všem drobným podnikatelům finanční správa vydá také unikátní digitální certifikát. Ministerstvo pak počítá s jednorázovou slevou pro živnostníky na dani, z ceny základního vybavení si budou moci odečíst pět tisíc korun. Těm, kteří si budou muset pořizovat veškeré zařízení nově, to ale zřejmě veškeré náklady nepokryje.
Poté, co zákon vejde v platnost (pokud vše půjde hladce, opozicí kritizovaná novinka z pera vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) by mohla začít platit od listopadu), začne ministerstvo financí pracovat na technickém řešení, na které vypíše tendr. Na centrální systém se pak ostatní poskytovatelé pokladních systémů napojí.
„Finanční správa pouze na základě zmocnění v zákoně zveřejní technické rozhraní systému. Navazující služby pro podnikatele budou záležitostí obchodních ujednání mezi poskytovatelem služby a podnikatelem evidujícím tržby,“ popsala deníku Kateřina Vaidišová z tiskového odboru ministerstva financí.
„Ministerstvo financí ani Finanční správa nebudou poskytované služby certifikovat ani garantovat, samozřejmě však připraví v rámci systému i testovací prostředí, ve kterém si budou podnikatelé moci ověřit bezproblémové fungování evidence,“ dodal resort Andreje Babiše.
