Policie se rozhodla znemožnit se na Svobodovi

Protože jedno trestní stíhání na krku je zřejmě málo, požádala policie opět sněmovnu o vydání exprimátora Bohuslava Svobody. Zpět – protože jeden policejní trapas je zřejmě málo, požádala policie opět sněmovnu o vydání exprimátora Bohuslava Svobody.

Ta první blamáž se týkala zakázky pro firmu Haguess související s obsluhou opencard, kterou město Praha uzavřelo v roce 2012. Svoboda a s ním celá rada, která je stíhaná, tvrdí, že jejich rozhodnutí bylo zákonné, na což si nechali udělat právní posudek, a jinou možnost než udělat ho bez výběrového řízení neměli, poněvadž byli vázáni smlouvou z roku 2006, uzavřenou tehdejším vedením města. To policejnímu orgánu nebránilo radu obvinit, protože prý toto „omezení si však zadavatel sjednal sám.“ Takže individuální trestní odpovědnost za rozhodnutí orgánů veřejné správy se „dědí“ z předchůdce na nástupce! Zajímavá myšlenka. Otevírá možnost stíhat Adrianu Krnáčovou třeba za nějaké rozhodnutí Jana Kasla.

A o jaké argumenty se opíral policejní orgán – elitní policista – jehož práci obhajoval nejelitnější policista ze všech Robert Šlachta před sněmovnou slovy „Naprosto si stojím za tím, proč jsme sem poslali žádost a celý spisový materiál“? Prostě vykradl seminární práci studenta práv. Student kvůli tomuto plagiátorství vloni vyhrál v první instanci občanskoprávní spor s ministerstvem vnitra; nikoho už nepřekvapí, že Generální inspekce bezpečnostních sborů shledala vše v pořádku. Navíc byl tento student shodou okolností synem jednoho z obviněných, radního Pavla Richtera – řekl bych, že kdyby tenhle příběh vymýšleli autoři Kanceláře Blaník, tak by usoudili, že tahle absurdita už je trochu moc.

Další zcela reálná absurdita je ta, že elitní plagiátor Oldřich Hluško od policie odešel a kandidoval za hnutí ANO do městského zastupitelstva v Českém Krumlově.

A zatímco tento trapas spěje před soudy k definitivnímu shození ze stolu, přišla policie, tentokrát zřejmě neelitní, s obviněním kvůli auditu v Dopravním podniku.

Primátor Svoboda, vědom si zakořeněných klientelistických vazeb v největší městské firmě, v roce 2012 usoudil, že, chce-li je úspěšně rozkrýt, musí se opřít o nezpochybnitelnou autoritu zvenčí. Obrátil se na Transparency International, a ta mu doporučila známého protikorupčního experta a svého spolupracovníka Václava Lásku. Výběrové řízení vyhlašovat nemusel a zakázku nemusel předkládat ke schválení radě, protože a) její cena bez DPH nepřevyšovala milion korun a b) v té době byl ještě zákonný limit ne jeden, ale dva miliony. Bývalý ředitel DP Dvořák, za nímž putovala část z trestních oznámení, jež vyplynuly z Láskova auditu, podal na oplátku trestní oznámení na Svobodu. A dnes tedy, poté, co policie už jednou trestní oznámení odložila, ale městské státní zastupitelství jí je vrátilo, došlo k žádosti o vydání poslance Svobody.

I z dostupných kusých informací je zřejmé, že i tato žádost je vizitkou trestněprávní mentality, jež se v naší zemi stává převažujícím způsobem uvažování o všem. To, že Svoboda zadal údajně v rozporu s předpisy zakázku za milion korun, se v policejním mozku rovná tomu, že způsobil městu škodu milion korun. Jakou přesně škodu způsobil? Láska tvrdí, že audit se díky změnám nevýhodných smluv bohatě vyplatil. Byl by orgán schopen tu škodu konkrétně vyčíslit? A vyčíslit ji tak, aby, v hypotetickém případě, že by identickou zakázku schválila městská rada, škoda najednou nevznikla? A další dotaz: Když Svoboda způsobil milionovou škodu, jak to že je stíhaný jen on, a ne taky Láska, který ten milion neoprávněně, jak tvrdí policie, dostal?

Takhle vypadá veřejná správa v policejním pojetí, jež vede k případům, jako trestní stíhání místního zastupitelstva za to, že přikleplo prodávaný objekt nikoli nejvyšší nabídce, ale zájemci, který slíbil zachovat provoz kina. To, co je pro 99 % lidí výkon komunální politiky v zájmu obyvatel, je v ČR protikorupční éry trestný čin. Hlavním efektem je, že se všichni bojí rozhodnout o tisícovce bez pokud možno alespoň dvou právních posudků. Napření energie tímto směrem jistě povede k dynamickému a inovativnímu růstu naší ekonomiky a odvážné politice. A možná by policie rovnou měla převzít vedení všech samospráv a firem, když hospodaření tak rozumí.

Že právě díky této vlně vydělal Václav Láska společenský kapitál, který konvertoval na kapitál politický a zasedá v Senátu, to je zase kuriózním detailem tohoto druhého trestního oznámení.

Svobodovi se nelze divit, že tentokrát sám o vydání trestnímu stíhání usilovat nebude. Lidská energie má své meze. Nám teď nezbývá než čekat, jaké kázeňské a pracovněprávní důsledky vyvodí policie a státní zastupitelství z toho, až soudy obě trestní stíhání shodí ze stolu jako zcela neopodstatněná, diletantská a zlovolná.

To byl vtip.