Díky Čechům zmizí ústavy pro duševně nemocné v Moldavsku

Zatímco u nás probíhá reforma ústavní péče dlouhodobě a pozvolna, v malé postsovětské zemi Moldavsku nabral transformační proces i díky pomoci z České republiky rychlý spád. V tamních ústavech žije v současnosti kolem dvou tisíc klientů. Cílem reformního projektu je prosazování přesunu veškerých míst do komunitního bydlení a ústavy úplně uzavřít.

„Dnes je schválený záměr nastartovat proces reformy ve všech šesti ústavech. Do devíti let se předpokládá zredukovat kapacitu ústavů o polovinu, do 15 – 20 let se plánuje vytvořit plně alternativní systém péče v komunitě a kompletní uzavření stávajících ústavů,“ vysvětluje Jan Pfeiffer, expertní spolupracovník Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.

Tato nezisková organizace přináší díky projektu podpořeného Českou rozvojovou agenturou do Moldavska zkušenost z procesu reformy ústavů sociální péče v ČR. „I když ani u nás neprobíhá reforma ústavní péče bez komplikací, máme již dobré příklady, kdy se naše ústavy proměnily na chráněná bydlení a podpůrné služby v komunitě a klienti tak dostali možnost přestěhovat se z ústavu do domů či bytů v okolí. Tato chráněná bydlení provozuje původní ústav nebo neziskové organizace,“ vysvětluje trend v reformě Pavel Říčan, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.

V Moldavsku byl tento “český model” převzat a stal se základní filosofií pří tvorbě transformačních plánů ústavů, které byly za pomoci českých i místních expertů během tohoto roku vypracovány.

Podstatou moldavské deinstitucionalizační strategie je využít stávajících financí i pracovníků v ústavech k vytvoření nových služeb. Ústavy budou po určitou dobu poskytovat i ústavní péči. Tyto kapacity se ale budou postupně snižovat a více prostředků aktuálně plynoucích na péči ústavní bude převáděno na péči v komunitě.

Projekt transformace má již i konkrétní pozitivní výsledky. Ministerstvo financí Moldavské republiky na základě výstupů společného projektu Čechů a Moldavanů vydalo souhlas, aby ústavy měly oprávnění z vlastních zdrojů nakupovat nemovitosti pro přemístění klientů z velkokapacitních ústavů do komunity. V tomto ohledu došlo ke značnému průlomu a moldavská strana velmi oceňuje českou intervenci, bez které by pravděpodobně ke změně přístupu v tak krátké době nedošlo.

Viditelné změny probíhají také v budovách některých ústavů. „Například v ústavu v Badičeni bylo umožněno šesti klientům bydlet v doposud nevyužívané budově areálu jako v domácnosti. Manželskému páru tak bylo po mnoha letech odděleného žití umožněno opět bydlet spolu. Klienti si sami připravují jídlo, rozhodují o svém denním režimu, osamostatňují se a připravují na přestěhování do komunitního typu bydlení,“ uzavírá Jan Pfeiffer.

Česko-moldavská spolupráce vznikla díky programu „Reforma péče o duševně nemocné a mentálně handicapované v Moldavsku“ podpořeného v rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR.