Sestřelení MH-17? Hlavně se k Rusům chovat slušně!

Zveřejnění zprávy holandské bezpečnostní komise o sestřelení letu MH-17 rozhodně nelze označit za senzaci. Už proto ne, že potvrdila všechna dosavadní známá fakta, zejména vlastní předběžnou zprávu ze září minulého roku. A říct o něčem „to je staré“ je jednou z nejpoužívanějších metod, jimiž se v mediálních soubojích jakéhokoli druhu znevažuje negativní informace. A pak, za dobu, která od sestřelení malajsijského Boeingu v červenci 2014 uplynula, byla ukrajinská válka zcela normalizována. Zděšení nad tím, že pár let po skončení balkánských válek, v zemi, která je (aspoň pro některé) součástí Evropy může probíhat regulérní válka, pominulo. Dnes daleko častěji slyšíme o procesech („minský proces“) a formátech („normandský formát“) než o dění na bojišti.

Holandské vyšetřování jednoznačně vyloučilo, že by malajsijské letadlo mohlo sestřelit něco jiného než střela země-vzduch. Potvrdilo tedy, že Boeing nebyl sestřelen střelou vzduch-vzduch z ukrajinského bojového letadla Su-25, což byla v jednu chvíli oficiální ruská verze. Jednoznačně identifikovalo typ hlavice – raketový systém Buk – která letadlo zasáhla. A taky stanovilo území, ze kterého byla raketa odpálena. Učinilo tak i s pomocí dat, jež jí dodal výrobce raket, ruský státní podnik Almaz-Altej. Výpočty Holanďanů, Kyjevského institutu pro forenzní zkoumání i výpočty podle dat výrobce raket umísťují lokalitu odpalu s různou mírou přesnosti do okolí města Sněžnoje. Jedině zpráva výrobce raket umísťuje bod odpalu do místa Zarosčenskoje, asi pět kilometrů vedle – které sice později přešlo pod kontrolu ukrajinské armády, ale v den tragédie bylo rovněž pod kontrolou povstalců.

V první chvíli bylo třeba předpokládat, že letadlo mohl sestřelit kdokoli ze zúčastněných stran, a všechna jejich tvrzení zkoumat stejně kriticky. Tedy i oficiální interpretaci ukrajinské vlády. Ta ji doložila i odposlechy rozhovorů separatistů a ruských velitelů, které se ji zdály potvrzovat. Autenticitu nahrávek nebylo možné nijak ověřit. Na tomto místě je ovšem třeba říct, že roční holandské vyšetřování potvrdilo – aspoň v tom, na co bylo zaměřeno – verzi událostí, kterou od počátku prezentovali Ukrajinci.

Holandská komise věc vyšetřovala z hlediska bezpečnosti letového provozu, nešlo o detektivní šetření, kdo je pachatelem. O tom si můžeme udělat obrázek z mnoha jinde zdokumentovaných informací o pohybech systému Buk zaznamenaných svědky či na video, jakož i z chvástání povstalců na sociálních sítích, že sestřelili velké letadlo – tyto posty byly poté, co vyšlo najevo, o jaké letadlo jde, spěšně mazány, ale i ony jsou zdokumentovány. Ruská strana oproti ukrajinské nemá konzistentní verzi událostí – jen vypouštěla klamné, vzájemně rozporné bubliny a napadala holandské vyšetřování. Pro ruskou propagandu platí v obměněné formě to, co řekl nedávno Peter Pomerantsev na adresu ruské propagandy v syrské válce: „Přesné cíle na zemi mohou být zaměnitelné. ,Teroristé‘ v Sýrii jsou stejně vágní jako ,fašisté‘ na Ukrajině a vlastně nezáleží na tom, jestli je to pravda, jen když se příběh pohybuje a USA to vyvádí z rovnováhy, mate a rozptyluje.“

V tomto případě ovšem nehrají hlavní roli USA, ale Evropa. Holandská zpráva Ukrajině vytýká, že neuzavřela včas svůj vzdušný prostor. Z hlediska omezeného mandátu holandských vyšetřovatelů je to srozumitelné. Z hlediska politického to tak trochu navozuje výtku Ukrajině, proč se v zájmu klidu a míru hned nevzdala Rusku.

Absenci senzace dokresluje to, že jen před týdnem prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v Pasově, kousek od našich hranic, že musíme mát lepší vztahy s Ruskem. „S Ruskem je třeba zacházet slušně. Nemůžeme dopustit, aby nám vztahy s Ruskem diktoval Washington.“ Ukazuje to, že myšlení bruselských elit zamrzlo v letech studené války – ovšem v myšlenkách antiamerické, prosovětské evropské levice. Kdyby měla být holandská zpráva senzací, Juncker by určitě její blížící se zveřejnění vzal v úvahu a aspoň ze slušnosti by právě teď neplédoval za větší vstřícnost vůči zemi zodpovědné za smrt 211 Evropanů. Ale senzace se nekonala. Zbabělost vůči Rusku je v Bruselu dobře zažitou konstantou.